V práci máme výtah. Vlastně čtyři. Když jeden z nich nejede, je to velká potíž. Ne moje. Já jen zavolám na patřičná místa a naviguji muže v montérkách. Potíž a ne malá zasáhne lidi na vozíčkách a o nic lépe na tom nejsou maminky s kočárkama.
V takovém případě vyhledám počítačem bezbariérová spojení. Na papírek napíšu číslo autobusu či tramvaje a v duchu si říkám jak na tom tihle lidé jsou. Jsou spoutání svým handicapem a maminy jsou limitovány tříhodinovým kojením, přebalováním a k tomu potíž s početným přestupováním v nacpané páteční hromadné dopravě.
Muž na vozíku se k mým dveřím blížil rychleji než obvykle.
"nejede vám výtah ženská, víte vůbec o tom?"
"ano vím volala jsem už technologický dispečink. Můžu Vám nějak pomoct?"
"sedíte si tady a nic neděláte, je vám to jedno a jak je to možné, že nejede výtah?"
"není mi to jedno, výtah je technické zařízení, rozbije se stejně jako pračka nebo lednice ale jestli mi řeknete jak vám můžu pomoct udělám to"
"pračka nebo lednice, vy nic tady neděláte jen čumíte a je vám to jedno" hází rukou
Musím na něj jinak, říkám si pro sebe. Pokusím se o úsměv a pravím. "snad se nebudeme dohadovat, je pátek a máme před sebou víkend, já vám najdu...."
"jo ONA má už paninka páteeeek " otáčí hlavou na kolemjdoucí aby se ujistil, že jeho soud je vyslyšen
"tak jsem to nemyslela, jen..."
"jen se vám už nechce pracovat je vám jedno, že vám nejede výtah vás už nezajímá vy už máte pátek...vaše rady si nechte stejně mi poradíte špatně i minule jste mi špatně radila."
Hovor trval 40 minut. Celý se nesl v nastíněném duchu. Pán chtěl znát moje příjmení aby si mohl stěžovat. Ani to jsem mu nedala, protože nesmím. Porušila bych předpisy. Pán zpochybnil i to.
Zatím co pán moralizoval, dobrých deset minut čekala maminka s kočárkem abych i jí mohla najít bezbariérové spojení. Měla jsem potřebu se ji omluvit ale nestála o to a dívala se mimo mne, tikala očima. Podávám ji papírek s časem a číslem autobusu a tramvaje. Vytrhne mi ho z ruky a maže potřebným směrem. Nepoděkuje. Není za co.
A já jen tolik. Byla jsem včera opravdu moc unavená. Dovolila jsem aby mi byla odebrána všechna energie. Po sprše jsem padla a ráno se probudila pořád unavená a navrch s pocitem viny a malosti.
Fotografie je z dnešní odpolední návštěvy oblíbené restaurace u Voháků. Dobré jídlo, sklenka vína a popovídání s Pepou mi udělalo dobře.
Tak nyní doufám, že ta moje energie nepřišla vniveč a snad někomu dokonce i prospěla.
Uff... ono se to tak někdy semele... Pán se potřeboval pohádat, nicméně i jeho prvotní naštvání chápu.Život s bariérami je asi opravdu těžký. Nicméně, on si to nechtěl nechat vysvětlit, nechtěl akceptovat, že s ním soucítíte a chcete mu pomoci... a to je škoda.
OdpovědětVymazatTak at je líp! (určitě už je! :-))
No, to je tedy síla. Plně chápu totální vyčerpání. Celé je to o dnešním světě. Většina lidí si jede ve své ulitě,svých problémech a ty druhé vůbec (většinou) nevnímá. Nechtěl si to nechat vysvětlit, chtěl se hádat, chtěl viníka. V podstatě ta maminka také. Nechtěli to nahlížet z druhé strany. Dobře znám ty situace (žel, i sama někdy koukám jedním směrem:-( Ještě, že je tu popovídání si s Pepou. A vize, že bude líp.
OdpovědětVymazatNo ono..to že je někdo an vozíku nic nevypovídá o jeho povaze ani založení..naopak se domnívám, že to mlže vést i kzatrpklosti ajací jsou zatrpklí lidé asi netřeba vyprávět..osobně si myslím, že žádný handicap nikoho neopravňuje k hrubosti:-(mrzí mě to za tebe..tyhle situace těžce nesu adlouho o nich přemýšlím...
OdpovědětVymazatTo máš tak, holčičko, jsou mezi námi různí lidé a někteří se vysáváním energie přímo ukájí! Znám to moc dobře a pak mám na sebe vztek, že jsem byla tak lehkou obětí "vysávače".Jak už bylo napsáno, žádný handicap neopravňuje k hrubosti.Hlavně jsou mezi námi a ti "dobíječi" a to je důležité.Moc zdravím Pepíčka!
OdpovědětVymazatKrásnou neděli V.
Aranelko,hlavu vzhůru!!Každý den je jiný a jistě plno lidí potěšíš a pomůžeš jim.Je fajn, že jsi se byla odreagovat(a hlavně zapomenout),doplnit energii a to s báječným chlapem po boku:o).Krásný zbyteček víkendu,F.
OdpovědětVymazatAranelko, nádherná koláž....
OdpovědětVymazata co se týče pána .... neber si to tak, snažila jsi se, ale né každému se člověk zavděčí..... nedivím se, že Tě to tak vycuclo, také bych z toho byla špatná a hledala chybu v sobě, ale v tomto případě jsi nic špatného neudělala, jen si se snažila pomoci...