Když je neděle a venku prší, může se stát, že člověka napadají neveselé myšlenky.
Jeden se může zamýšlet nad tím, co pro nás rodinný krb a rodina vůbec znamená, čím nám je.
Míváme různé příbuzné a oni mívají vrtochy, které musíme snášet. Takový příbuzný může rozdmýchávat oheň vášní a nálad nepěkných. A pak se stává, že často hořekujeme, že vztahy s blízkými jsou pro nás zlým snem ba dokonce utrpením.
Jenže, může se stát úplně zvláštní věc. To když jsou lidi lidmi. A Vám je dovoleno poznat ten pocit, když vaše srdce bije v rytmu přísedících a víno se může pít průzračně čisté.
A tak jsme vklouzli do útulného příbytku našich nepříbuzných příbuzných, kteří nás srdečně přivítali.
Upršená neděle tak nemusela být trudomyslná, nýbrž pospolitá a příjemná.
A rodinný krb hřál.
Milé Liduško, tak to mám ráda, když jsou lidé lidmi.
OdpovědětVymazatHezké úterý V.
No a sedět s lidma a ještě u krbu a koukat na mihotavé plamínky... To ani upršená neděle nevadí :)
OdpovědětVymazatAranel,moc moc pěkně napsáno :-) .Už vymýšlím,kdy opět sezvu rodinku k posezení u nás u krbu :-).Nakopla jsi mě.
OdpovědětVymazatAranelko, ať je jakékoliv počasí,nejkrásnější je pocit,že nejsme na světě samotní...
OdpovědětVymazatNení nad milé posezení...
OdpovědětVymazatMě zas hřeje tohle příjemné čtení...
OdpovědětVymazatA jinak souhlasím...spoustu věcí si můžeme nechat utéct, ale setkání s blízkými rozhodně ne.
Alespoň někdo měl příjemnou neděli:-)
OdpovědětVymazatTo je hezké..příbuzné soi člověk nevybírá.a.le přátele může..tak lidu, dáme kafe??:-)
OdpovědětVymazat