Perný víkend

V pátek jsme přivezli Marušku k nám ale v sobotu odpoledne jsme ji vezli zpět.
Mnnooo moc se jí to nepozdávalo a opakovaně se ptala co je dnes za den.
Pak už kmitačka přes celou Matičku domů.
Převlíknout do hodobóžového a hybaj do divadla Pod Palmovku na crazy komedii "Ještě jednou profesore"
A potom hybaj domů :oDDD upéct kaštany, převlíknout se tentokrát do hodobóžových jeans :o)
Popřát naši milé sousedce, kamarádce a spolužačce Gabro :o)
Ještě jednou všechno nejlepší Gábi !!!
Musím říct, že oslava byla skvělá, tequila mi přišla vhod a společnost jakbysmet :o)

V neděli ráno jsme si malinko přispali ale potom rychle na nákup a za Sofii z Prahy ven.

A to bylo tuleníčka :o)


I Holynky si přišly na svoje :o)

Taková normální rodinka

... takový normální pátek :o)

Pozor, nekýchat !

Dost často se stává, že z kolejí Pražského metra vytahujeme různé předměty. Slouží nám k tomu dlouhé třímetrové kleště.
Pro přihlížející je to nesmírně zábavná podívaná a i my si takové divadlo užíváme. No, alespoň my dva s kolegou Jiříkem :o)
Nejčastěji lovíme mobilní telefony, dětské čepičky, botičky a hračky ale i fascikly s fakturami, OP a jiné doklady, dokonce i dámskou a pánskou obuv. O tu si lidé s nářkem přiskáčou říct ale pak jsou nalezneme boty o které nemá nikdo zájem !?
A to mi hlava nebere leda, že by pan manager byl tak zaneprázdněn telefonováním, že by si nevšiml ? Nebo je slečna tak zamilovaná? ??

Někdy bývají nálezy v kolejích víc než kuriózní. Včera večer ťukal na okénko pán v letech a šišlal "nemám žuby...šou v kolejích...tady šou!" Nedalo mi a s úsměvem na tváří se ho ptám: "A jak se vám to dědo povedlo ?"
"kýchnul šem!" smál se, zuby nezuby :oD

Byl ti už rok...

... milý blogu.
Utíká to utíká, dokonce jsem prošvihla datum tvých prvních narozenin 24.1.2011

A tak tedy milý můj blogu rosteš a sílíš, nabíráš na jistotě. A porosteš dál, rozhodla jsem se tě nechat růst do doby, dokud to půjde. Nebudeš mohutnět příspěvky psanými každý den. Porosteš vždy, když se bude dít něco zajímavého, někdy míň a někdy třeba víc.
To ukáže život.

Milý můj blogu, přesto že jsi mi vzal mooooře času, raduji se z tvé existence !

Přiznávám, že jsem tě stvořila abych měla kde "vyfouknout páru" kdy mi není dvakrát ale taky když mi srdíčko plesá radostí. Pomáháš mi orientovat se v čase uplynulém.
Díky tobě se učím novým dovednostem. Jsou sice chvíle, kdy propadám zoufalství, že třeba fotky nevypadají tak, jak bych chtěla (stářím se mi už klepou ruce a zrak slábne) jenže beru Canon do ruky a zkouším štěstí dál a dál.... nebo se stává, že hledám slova těžko jako zakutálený hrách ale nakonec snad vyjádřím v tobě to, co je důležité.

Co si mi ale hlavně dal jsou přátelé, především virtuální, kteří žijí v různých koutech nejen naši země. Jsou milí, vlídní a otevření. Zvou mě dokonce k sobě domů, kde v jejich kuchyních je téměř vždy připravena dobrota....zvou mě i za kulturou, do divadla, kina i na výstavy... předčítají z knih...cestuji s nima na výlety...na dovolenou....těší mě, povzbuzují, dávají vzácné rady, chápou a cítí.....jako opravdoví přátelé. A opravdoví přátelé, tedy ti z masa a kostí, se z některých již stali.
A to ti dává smysl...snad to je ten pravý důvod proč jsi !

Maruška byla rozmrnkaná

Pepa se minulý týden statečně pral s chřipkou. To byl důvod proč Maruška netrávila víkend u nás doma, jenže...nedokázala to pochopit....juj ten němec jeden.
A tak jsem vytáhla z lednice vajíčka.....ze špajzu mouku a cukr....šlehačku....oloupala mandarinky.
Prostě rychlá roláda byla na světě a mohli jsme vyrazit alespoň na odpolední návštěvu.
A byl to dobrý nápad u vchodu nás vítal lyžující krteček a Maruška se akorát vrátila z kroužku "praktické keramiky".
Praktická proto, že se netvoří z hlíny ale z lineckého těsta. A co si babičky upečou, to si potom sní. :o)
A radost měla, že nás vidí, velikou !

Maruška se nám pochlubila, že bude chodit od příštího týdne do kroužku zpívání :o)

Ke stolu jsme pozvali i Maruščiny kamarádky (89-89-94). Jooo chutnalo jim a chválili moje dílko, skvělá motivace pro mne, však já zase napeču.
Pěkně jsme si spolu popovídali o rodinách, o dětech. o vnoučátkách, o pravnoučetech a taky nebožtících, kteří je už před lety navždy opustili.

Maruška se během diskuze několikrát ptala ..."a měla jsem taky roládu ?"
jooo, Maruško, měla :o)
A jedna z kamarádek se opakovaně ptala "a jaký je dnes den ?" nebo "je venku zima?"
Jen ta třetí, co se hlavy i očí týká je v naprostém pořádku. Jenže zase chudák musí před sebou strkat vozíček.
Tak nevím holky, která jste na tom lépe a která hůř.
Hmm a jak na tom budu třeba jednou já ? Jaké bude moje stáří ? Přemýšlíte někdy o tom, nebo radši ne :o)

Celý víkend v práci...

...a přiznávám bez mučení, že v myšlenkách z práce utíkám... třeba na Klobouček

P.S. Ovšem, kam se půjdu doopravdy bavit 6.2.11, to bylo i pro mne samotnou veliké překvapení!!!
Ne ne, nic neprozradím...až nastane čas :o)

Plastová okna....

... si nemůžu vynachválit. Jsou tak praktická, snadno se udržují v čistotě a i v těch nejmrazivějších dnech letošní zimy necítíme chlad či nedejbože průvan.

Jenže, dostavila se i negativa.
No, vlastně to nemůžu říct se 100% jistotou ale mám podezření, že to tak je.

Na parapetech mi dříve kvetli africké fialky. Letošní zimu se v květináčích objevila bílá plíseň a rostliny uhnily. Plíseň, nebo jakýsi bílý povlak se nachází na povrchu zeminy v květináči s oxalis. Ale jinak rostlina vypadá zdravě a květe.
Kvetou vánoční hvězdy i vánoční kaktus. Brzy se budou v kvetení předhánět tři orchidee.
Tak nevím, můžou za úhyn fialek plastová okna? Jaké jsou Vaše zkušenosti?

A ještě jeden dotaz. Moc toužím po jedné kytce se jménem Medinila.
Moc by ji to slušelo v jídelně na parapetu okna směr na jih, nad topením. Rosila bych a pravidelně zalévala. A použila nejspíš vyšší květináč, který se používá na pěstování orchideí.

A tak prosím o radu Vás všechny, odbornice i laické úspěšné pěstitelky pokojových květin.
Mám vytáhnout mrzký peníz z peněženky a vyrazit na nákup? Nebo si mám na tuhle krásku zajít chuť?
Krásný víkend všem :o)

Plný kapsy šutrů

Jo jo, jakoby nestačila Státní opera, museli jsme navštívit hned druhý den divadlo.
Zopakovali jsme si představení "plný kapsy šutrů", kde Vladyka s Holubem rozehrají svůj herecký a komický talent tak bravurně, že nám chvílemi trhali bránici :oD

Holynky tentokrát hlídal Toník :o)

Ještě musím zavzpomínat na víkend, protože byla u nás naše Miš. Povídali jsme si s čerstvou školačkou jak jinak o škole. Povídala, že už dostala svoji první dvojku.

"a z jakého předmětu?" ptáme se
"z matematiky přece, spletla jsem si znamínka. Matika mě nebaví ale pani učitelka to ví, řekla jsem ji to na rovinu !" :oDDD

Naše úpřimná vnučka minulý týden poslala maminku do školy na rodičák. Žena nepátrala, že není nic poznamenáno v notýsku, zrušila naši společnou dámskou jízdu, třikrát nadechla a vydechla a vyrazila směr škola.
Dlouho čekala na chodbě, protože rodiče vstupovali do třídy po jednom. Když vystála frontu, nejistě vstoupila do třídy, kde na ni pani učitelka překvapeně zírala. "Stalo se něco pani D?" ptala se pani učitelka. " Ne, přišla jsem na rodičovskou schůzku" povídá Žena. "Aha, ale já jsem zvala na dnešek jen rodiče děti, které mají problémy s učením a Míša žádné problémy nemá"
Tak si alespoň Žena s paní učitelkou popovídaly o Myších nápadech :oD
No a já doufám, že nám další dámská jízda dopadne, snad už tento týden ?

Už se nikdy nevrátí

Kdo? Kudykam přece.
Velkým překvapením dnešní derniéry byly dvě alternace. Půl představení odehrál a odzpíval Karel Dobrý, Ondřej Ruml, Petra Hřebíčková. V druhé části Csangor Kassai, Jan Maxián a Lucia Šoralová.

Rozeznávám
Havrani na sněhu

Strýc z přízemí

Hospůdka páté cenové skupiny



Tolik běsů, tolik víl
Individualita

Mňaudámičky

Z cizím chlapem v cizím pokoji


Přišlo mi to vhod

Na úplný závěr zaspívala svým nehlubším altem Věra Nerušilová.
Pamětníci znají film "Smrt černého krále" a její "Kočku ze Záběhlic"

Děkovačka, děkovalo se všem tvůrcům a všem kdo se podílel na lyrikálu ....
hudebnímu producentovi Ondřeji Brzobohatému

Hlavně Michalu Horáčkovi a Petru Hapkovi
Lyrikál Kudykam odešel a už se nevrátí. A kam odešel? Do Brna a snad i do Ostravy.

Představení bylo krásné. Ještě hodně dlouho nám bude v uších i srdci znít melodie a slova.
Jediná malá piha byla snad nepřítomnost Vojty Dyka. Kudykama v jeho provedení si můžeme připomenout zde

Vánoce Vánoce

... přicházejí ...a včera podruhé. A s nimi netrpělivě očekáváný dárek. Pevná padesátka !

A protože je stromek už odvezen zpět do Ikea, ozdoby odpočívají v krabici, nezbývá než stylově vyfotit pořád krásnou vánoční hvězdu.
Kdybych nebyla velká holka, řekla bych děkuji ti Ježíšku.:o)
Takže děkuji Vám muži! Tedy muži a Muži. Teda děkuji Pepo a děkuji synu!
Mám radost velikou !!!

No a takto vypadají zádička mé Ženy. Má je podél celé páteře vyzdobené liánovitou kérkou a čerstvě vybarvení motýlci jsou nyní moc tmavě modří. Počkám si až zesvětlají, budou z nich bělásci jaksepatří.
Jooo a v plesových šatech s obnaženými zády, budeš mít dnes v noci zaručený úspěch !
No a jaká matka taková dcera :oD

Toník...

... je představitel nové generace (téměř) mužů. A nemíní se zařadit do jejich ( pořád velké) skupiny, kterou snadno čichem rozeznáme zejména v hromadné městské dopravě. Není divu, zaspali dobu a žijí pod heslem "správný chlap musí smrdět...."
Toník věnuje svému zevnějšku a hygieně doooooostatek času :o)
Garnierka mu krásně vyčistí pleť.
A večer než jdeme spát, tak nás v ní trošku postraší :o)