neděle 28. února 2010

Oslava


Po princeznovském plesu, co tak skvěle poorganizovala Gabro. Byla to opravdu krásná a kvalitní akce. Gábi, Vílo fakt super!!!!! Děkujeme tobě i všem holkám- mamčám co se přičinily.

...no a tady jak to tedy vypadalo u nás doma. Oslava Bc. probíhala doma v obýváku a tak nějak hravě, no. Byly to jakési Karáskovi OH :o) jistilo to Wičko..
...no a na první fotce Muž a Žena, Muž radí co a jak ...
...oni mi totiž v tom dobrém rozmaru dali svolení k zveřejnění fotek, jupíí...
...hrálo se i pyžámkách...
...u nás spavší Vendulka-kamarádka si nemohla doužít pejsky, doma žádného nemá, zatím...

...když máte dospělé děti, to Vám vystěhují nábytek a pařej...
...Honzík - táta normálně nepije ale dnes si dal trošku whisky přes pysky :o)

...a pak hrál taky



...a nemůžu Vás ochudit o krátkou půlnční šermovačku....




...jen Holynka si ustlala a pospávala, ještě to nebylo ono, no

sobota 27. února 2010

Princeznovský ples

...princezna Michalka s princeznou Aranelkou (Aranel znamená v elfí řeči princezna), takže princezny dvě ...




Dnes budu mluvit fotkama. Princeznovsky.


...Žena dala svolení, tak takhle se připravovala na ples ...


...Michalka chtěla vyfotit u knihovny aby si o ní nikdo nemyslel, že je hloupá princezna...

...Michalka s kamarádkou, co její maminka byla taky kamarádkou Ženy když byla ještě holčičkou
...na plese Gabro...trochu sme Vílu překvapili :o)


...táta Honza král......královští rodičové ...

...no a přitančilo k nám beruškové Šárče :o) !!!!! a z mé virtualní AndyPan je živá kámoška :o)

pátek 26. února 2010

pyžámkový den


...pyžámkový den si povolím, když mám po dvou, třech nočních směnách.
S ranním návratem domů vyvenčím Holynky.
Dám si osvobozující sprchu a obléknu si čisté vonící pyžámko.
Mám jich pro tento účel několik ale pořád vede to s vánočním motivem.
Snad proto, že se venku ještě tuatam v hromádkách špiní zbylý sníh.
No a pak se v tom pyžámkovém rituálu povaluju, pospávám a přiznávám bez mučení i pomlsávám.
...dnes se ale svého pyžámkového pohodlí jen tak nedočkám. Máme poučko.
Asi nejen naše práce vyžaduje neustále testy a přezkušování z předpisů. Někdy zajímavé psychologické testy. Tentokrát přednáška o záchraně lidského života. Opakování jak zastavit krvácení, nebo jak provádět masáž srdce ...aby nám byl nakonec promítnut děsivý záznam z kamer a abychom viděli jak to vypadá, když je naše pomoc zbytečná.

...odpoledne cesta domů.
Místo mého rituálu ale usedáme do auta jezdíme s nemocnou Holy. Po několika opakovaných rentgenech pan doktor Jíša zjisti, že Holynčin jícen i střeva jsou průchodné.
Uff. Snad po dietě bude dobře...

....cestou se stavujeme v naší oblíbené restauraci. Kde jsme původně dnes měli slavit. V rychlosti popřejeme ještě Muži - bakaláři. Strčím mu korunku do ruky a jedeme domů.
Však nám to neuteče, jsem šťastná, že je šťastný. A moc mu to sluší.
Oslavíme třeba zítra :o)

čtvrtek 25. února 2010

To nám hlava nebere


...v práci jsme čtyři.
No, ne tedy najednou.
Jsme čtyři a střídáme se v nepravidelném dvanáctihodinovém intervalu.
Každý jeden sám.
A v práci máme lednici.
A lednice je prázdná. Jen občas dostane někdo z nás nutkavý pocit si do lednice nějakou lahůdku uložit.
Tak to udělal před pár dny Vašek.
Vašek je kolega ze všech nejusměvavější, žijící si svůj vlasatý život, co nikoho neprudí a nenechá se jen tak vytočit. A že to bývá někdy v práci na hlavičku!
A tento Vašek si vložil do lednice co máme v práci lučinu. Otevřenou.
A ta lučina zmizela.
Zmizela jako spousta jiných laskomin, jako litry limonád a to rozpitých i úplně novičkých, jako balíčky šunky, úhledně zabalené párky, hotovky, jogurty ...
A ten náš Vašík, ten tak moc postrádal ten kus ztracené lučiny, že se strašně rozlítil a začal vzývat zásady.
No, on se prostě nas..l.
A v té své náladě nám všem napsal pracovní majl.
A psal jak toho má dost. A to napsal nám všem.

A pak psala Romana. Jak těžko se smiřuje se ztrátou svého knedlíku...

A pak jsem psala já. Jak mi vadí, když z kolalokové limonády půlka ubyde aby byla nahrazena trapně vodou.

A nakonec psal Přemysl. Jak mu vadí drby. Jak by sme měli celý team stát při sobě. Jak by sme se měli mít rádi. ..

...no a já ještě tolik, že když máme otevřenou zlomeninu dolní končetiny, jen stěží nevyhledáme pomoc odborníka, ale když trpíme psychickou poruchou, děláme že není.
Jenže, pro tři z nás může kleptománie vypadat jako hnusně zlámaná hnáta.

P.S. na fotce jsou hračky naši Nelynky, to ona sama si je umí takto pěkně uklidit, to ani Toníček neumí :o)))))

středa 24. února 2010

Bc.


...Pepa mi nezapomněl večer nastavit budík na ráno 4:45 hod.
Zvonil, zvonil a já nic. A tak se mě jal Pepa budit sám "Milášku vstávej, je už po třičtvrtě " ...no to je tak, když nepravidelně střídáte denní a noční dvanáctky jste z toho zmateni nejen vy ale i celá vaše rodina.
...Pepo já dnes nemám denní a potřebovala bych spát aspoň do deseti abych něco naspala do foroty před noční směnou :o)...

...probouzím se opět, to už je plných devět ráno a venku nic moc. A já taky tak.
Hlavou mi probíhá definice deprese. Bacha na potvoru úzkost. Jestli bude trvat déle než týden dva, je to regulérní deprese. To znamená navštívit psychiatra, brát antidepresiva...
...co by mne rozptýlilo, moji úzkost. Akváč! jenže ten je až večer a to já budu v práci. Hmmm tak se lísám k Hollynkám, to pomáhá.
A obyčejně vařím, no jíst se to dá. Hodný Pepa ale chválí a pomlaskává...

...po obědě telefon. Lekám se, určitě špatná správa
...volá Muž "mami jsi tam? já jsem to dal, slyšíš? já to dal!!!!!! mám státnici za sebou, jsem bakalář ! "...úzkost rozpuštěna vteřinou, vystřídala eufórie, příval nepopsatelné radosti...tohle je důležité, nejdůležitější, můj syn co spával po špitálech, co neměl dovyvinuté dýchací cesty, co se dusíval až upadal do bezvedomí, syn co lámali doktoři nad ním i nad jeho hlavou hůl, když říkali volejte kdykoliv i v noci, nevypadá to dobře....a můj syn je zdravý, dospělý, sportuje a je bakalář !!!...děkuji ti Bože! určitě tam někde jsi ajsi moc tolerantní, protože jsi vyslyšel moje ateistické modlidby....

...oslava proběhne v pátek, já mám před sebou dvě noční, dnes nemůžu "ale TY to pořádně oslav synu, s kamarádama s Evčou !" ...objímáme se s Pepou "já to věděl, tušil, cítil jsem mravenčení" říká Pepa ...má Muže tak rád, a Muž jeho...mám tak ráda obě Váhy :o)

...mno a ještě jedna správa, zprávička, naše Nelynka se dnes stala mladou fenečkou, dívkou, no prostě hárá :o)




...no a navrch, Sáblice a její druhá zlatá medaile na OH, gratuluji !

úterý 23. února 2010

Vítej Mio !


Dychtím po nepatrném projevu.
A dychtím po vyvanutí bílé vůně sněhu.
Dychtím po svěžích barvách.
Dychtím a očekávám zrození mláďat.
Já dychtím jarně.

A v tom mém dychtění, mne osvěží správa. Trošku se zpožděním (to ty pověry)
Moji milí, tak tady je : Ultima Thule z Roxburku Sun, "Mia"
Mia je letošní první štěňátko Dandie dinmont teriera u nás v ČR a troufám si tvrdit i v dalekém okolí. Je po rodičích pepřově zbarvená fenečka. Narodila se v chovatelské stanici Z Roxburku Sun v Bílině u služebně nejstarší chovatelky tohoto plelmene u nás Zoji Shejbalovej.






...maminkou je překrásná "SHERRY" málem byla naše ! Je to lovecky vedená fenka

...ale my se rozhodli loni chovat a nechat si štěňátko ze svého vlastního chovu a tak jsme i učinili. Náš domov rozveseluje osmiměsíční " Nelynka " Aranel Dandie z Chvalské tvrze
A to je zase jiný příběh :o)

pondělí 22. února 2010

Ubrousková slupovačka

...vystřižený obrázek z ubrousku zbavíme bílých vrstev a vložíme ho do průhledného obalu...




...transparentní barvou na sklo namalujeme obrys obrázku....

....a vyplníme obrys barvou...

...obrázek vyjmeme z obalu a vložíme do barvy, opatrně přitlačíme...

... barvu naneseme na líc obrázku...

... po zaschnutí transparentní barva zprůhlední a slupovačka je hotová...

... za 24 hod přilepíme na vhodný hladký povrch.
Tato slupovačka je odolnější než ta malovaná a je vhodná i pro ty co neumí malovat ale mají touhu si něco vytvořit sami.

neděle 21. února 2010

Neděle


Nevíte, zda-li je neděle od slova nedělat?
Já tedy v neděli dělám. Dnešní ráno vstávám už před pátou hodinou.
Oblékám se v chvatu a tmou součástmi pracovního oblečení. Nešikovně stíním nateklá víčka.

To moje babička Pupina, ta byla věřící katolička. Ona v neděli nepracovala. Ona nevařila ani nepoklízela, nežehlila ani jinak nesmejčila.
Jen se svátečně strojila.
A strojila se do svátečního kroje.
Ráda jsem tiše s otevřenou pusou sledovala tento vzácný rituál.
Přísnými pravidly vrstvila kusy kroje. Spodničky, fertuch, rukávce...na závěr přesnými tahy ozdobila hlavu.
Šátek jako list, byl dokonale vyžehlený.. zdobily ho vyšité růže v různých stádiích rozkvětu.

Celý tento strojící rituál doprovázelo klidné mumlání, drcení slovíček mezi rty.
To se babička chystala na nedělní mši přeříkávajíc modlitby.
V zimě si ještě házela přes ramena tíhou teplý vlňák.
Políbené pátričky ( růženec) a modlitební knížku svírala obouručně na úplném konci.

V bílém kapesníčku svázané drobné mince a jeden mentolový bonbon.

Houpavým krokem se zmenšovala cestou ke kostelíčku aby se pak s vůní nedělního vývaru navrátila čistá k nám.

sobota 20. února 2010

Po roce Šíma


... černé ovce. nebudeme patrně jen my.

Stává se i v "lepších rodinách", že babi a děda vidí svoje vnouče jednou za rok.
Dospělí si ze svých vlastních dětí dělávají rukojmí, to když začne nesmyslný boj.

A tak i my Šímu nevídáme resp. vídáme, jen když je vhodná konstalace paranoidních hvězd.
Na Šímu včera čekala oslava ze všech oslav nejprapodivnější.
Oslava, kterou by mu snad i mohly jiné děti z nemoderně normálních rodin závidět.
Považte slavil Mikuláše, Vánoce, svátek i své dvanácté narozeniny. Vše v jednom.
Jednu pečlivě zabalenou krabici s dárkem jsem postavila na zem ke květináči s palmou.
Efekt jsem docílila, protože hned vyprsknul smíchy a pochopil, že se jedná o dar Vánoční.

...jsem trochu záměrně celý víkend v práci abych nenarušovala kruh.
Aby se děda s vlastním vnukem mohl sblížit. Abych nebyla překážka.
Protože se stávalo, že byl Šíma trochu navedený a měl problém podívat se mi do očí.
A já ho nechci trápit vlastní přítomností.
Přednášky o zlé babě co jim vzala dědu a s ním životní jistoty už snad neslýchá nebo si je umí už moc dohře přeložit.
Neúnavně doufám, že nastane procitnutí ze zášti a zloby panovačného postoje.
Možná už i nastalo, jen se neví jak se "vyhodit z kola ven".
Já si totiž pořád myslím, že můžeme být sice trochu poslepovaná ale pohodová rodina
Vždyť všichni máme srdce na pravém místě.

Na fotce: dort jsem pro Šimonka vytvořila před čtyřmi roky. Bylo mu tenkrát osm. Dort je pořádně přeplácaný, no ale zkuste vymyslet jak udělat dort moře. Moře jako správná ryba má tak rád :o)
A já doufám, že se mu budou líbit i dinosauři v O2 aréně - dárek k letošním narozkám

pátek 19. února 2010

Smutek se odkládá



....odkládám smutek.
Dnes slavím 31 let maminkovského obávání :o)

Moje dcera, holčička, dítě, moje Žena slaví svoje třicátéprvní narozeniny !
Ať jsi zdráva !
Ať štěstí při tobě vždy stojí !
Ať tvoje srdíčko pozná skutečnou lásku !
Ať se ti nevyhýbá hojnost ! životní pohodu a vše jen to nejlepší ti přeje máma

Mám tě moc ráda :o)

...na fotkách z oslavy je Miš v převlečení za Hannah Montanu ale zaspívala mamince krásnou píseň od Anety Langerové "Živá voda". Byl to opravdový zážitek :o)
...nechyběl ani procítěný taneček ale já se tak smála, bavila, že jsem zapoměla fotit...


...a několik dárků, krásná kravička z keramiky od Michalky...



...dalším dárkem také dílo z šikovných ruček Miších je bobující sněhulák...


...sněhové pusinky k těm opravdovým co od nás všech dnes dostala, Žena je moc ráda...ty dole se mi trošku přičmoudli, hold není každý den posvícení...


...a pyžámkové kalhoty se sametovou stužkou v pase a blýskavými proužky...


...a ještě ňuhňací župánkový kabátek... a ještě další dárečky. Užij vše ve zdraví !

čtvrtek 18. února 2010

Remarque to napsal





...probuzení do dnešního rána nebolo z těch příjemných.
Pořád mě pronásleduje včerejší rozhodnutí kocorkovic soudu.

...sedím v autě a nemůžu v té chvíli pochodovat pražskými ulicemi jako včera. Dusí mě nespravedlnost a v tom mě vzal Pepa za ruku, říkajíc "nedělej si už s tím starosti, jsme na to dva, zvládneme to" startuje příval těch krokodýlich slz, co jsem si nechtěla přiznat.
Pochopte, nejsem žádná malá holka, nebo jsem v to doufala. Ale jsem. Brečela jsem ještě nekontrolovaně několikrát za den.

...počítam a kalkuluji co kde můžu zkrouhnout, jak upravit rozpočet a hlavně snížit svoje vlastní náklady.
Já nekouřím, alkohol piju sice kvalitně ale opravdu mírně. Ostatně moje práce by mi žádný ať zbytkáč netolerovala, byla by to okamžitá výpověď. To Jirka Můj si dělá legraci, když říká "my můžeme pít v práci ale jen jednou :o)))))

...a jak se tak dnem hloubám v sobě, připomene se mi Pepa citací z Remarquovy knihy Miluj bližního svého :

Jak šel dnes obchod, Kerne ? "Úplná katastrova! Přišel jsem o hotové peníze!" "Pak tedy ještě nějaké utraťte! To je nejlepší způsob, jak nedostat žádný komplex."

A já se smála svým slzám.

Nešli jsme do Esa na Maroko ale na večeři u Voháků, je to naše oblíbená hospůdka a mana byla výtečná.


....snad je čitelný smažený sýr s hranolkama, náš Toník ještě není gurmán a chce od života jistotu...

...a Pepa svoji oblíbenou babiččinu masovou směs s pekařskejma bramborama ...





...můj oblíbený salát v této restauraci s názvem Cézar, pěkné kousky masa a opečeného toustu na ledovém salátě, sherry rajčátka s bezva jogurtovou zálivkou, posypáno pravým parmazánkem a vše korunováno sluníčkem - vajíčkem :o) a sklenka suchého bílého,to se ví
...Nelynka si už pěkně zvyká na pobyt v restauraci. To není můj nadstandartní rozmar, to já jen chci se svými psy žít a ne je nechávat zavřené doma.

středa 17. února 2010

Poučko


...když máte pracovní vztahy jako já. To při střídání po noční směmě Váš kolega vážně pokrčí obočí a čte ve Vás : "jsi smutná".
Pokřiveným úsměvem pokývám hlavou.
"A proč? ptá se Milan
"Protože mi každý den nesvítí sluníčko".

...vstupujíc do soudní síně si slibuji, že vás poučím.
To když se zamilujete jako já před drahně let a váš milý má pozemek, dobře zvažte jak se k tomu postavíte.
Tedy, ve vlastní zájmu, nekasejte si rukávy ani se nesnažte skamarádit s lopatou!
Nestůjte všechny volné víkendy a dovolené u míchačky!
Počítajíc mozoly se nenechte buzerovat na téma málo či hodně mastné malty!
Nenoste cihly ani tvárnice! O dřevěných trámech, prknech ani nemluvě!
Kolečko používejte dle vzoru pana Lóóórence. Toliko na sezení a popovážení z místa A do místa B.
Prostě nedřete se! Opalujte se a Žijte!
A pozor ! Nenechávejte v místě žádné cennosti ani vybavení!
A nehuntujte si konto!
A taky si nezaparkujte svoje nové červené auto francouzského původu na jmenovanou půdu!
Protože se Vám může dost dobře stát přesně to, co se stalo mě.
Já jsem totiž svépravně dodala svoje statky na pozemek někoho jiného. Nyní už cizího.
Po letech handrkování nedostanu nic.
Toliko půl ceny odhadu vlastního auta od kterého třímám v ruce velký i malý řidičák na své jméno, které je časem zhuntováno ale ne mým zadkem!
Pak se ještě připravte na fakt, že poplatky poplatky poplatky jdou do desetitisíců.
A když vše sečtu a podtrhnu, když jsem vypustila páru nekolikahodinovým pochodováním v pražských ulicích, když sečtu celé svoje nynější mění, pojistky atd., dojdu k výsledku finančně rujnujícímu.

Když jste ale statečná a dovolíte aby vedle vás dnem i nocí bilo lidské srdce.
Když si po tom co jste prožila, když si dáte šanci.
Pak z určitého pohledu se může zdát, že jste vyhrála.
A, že i Vám snad bude svítit sluníčko :o)