středa 17. února 2010

Poučko


...když máte pracovní vztahy jako já. To při střídání po noční směmě Váš kolega vážně pokrčí obočí a čte ve Vás : "jsi smutná".
Pokřiveným úsměvem pokývám hlavou.
"A proč? ptá se Milan
"Protože mi každý den nesvítí sluníčko".

...vstupujíc do soudní síně si slibuji, že vás poučím.
To když se zamilujete jako já před drahně let a váš milý má pozemek, dobře zvažte jak se k tomu postavíte.
Tedy, ve vlastní zájmu, nekasejte si rukávy ani se nesnažte skamarádit s lopatou!
Nestůjte všechny volné víkendy a dovolené u míchačky!
Počítajíc mozoly se nenechte buzerovat na téma málo či hodně mastné malty!
Nenoste cihly ani tvárnice! O dřevěných trámech, prknech ani nemluvě!
Kolečko používejte dle vzoru pana Lóóórence. Toliko na sezení a popovážení z místa A do místa B.
Prostě nedřete se! Opalujte se a Žijte!
A pozor ! Nenechávejte v místě žádné cennosti ani vybavení!
A nehuntujte si konto!
A taky si nezaparkujte svoje nové červené auto francouzského původu na jmenovanou půdu!
Protože se Vám může dost dobře stát přesně to, co se stalo mě.
Já jsem totiž svépravně dodala svoje statky na pozemek někoho jiného. Nyní už cizího.
Po letech handrkování nedostanu nic.
Toliko půl ceny odhadu vlastního auta od kterého třímám v ruce velký i malý řidičák na své jméno, které je časem zhuntováno ale ne mým zadkem!
Pak se ještě připravte na fakt, že poplatky poplatky poplatky jdou do desetitisíců.
A když vše sečtu a podtrhnu, když jsem vypustila páru nekolikahodinovým pochodováním v pražských ulicích, když sečtu celé svoje nynější mění, pojistky atd., dojdu k výsledku finančně rujnujícímu.

Když jste ale statečná a dovolíte aby vedle vás dnem i nocí bilo lidské srdce.
Když si po tom co jste prožila, když si dáte šanci.
Pak z určitého pohledu se může zdát, že jste vyhrála.
A, že i Vám snad bude svítit sluníčko :o)

7 komentářů:

  1. Tož tu páru jsem tu musela vypustit i já. Nevím, zda Vás nenaštvu onou známou větou, že štěstí neleží v hmotných statcích, ale nic jiného mne nenapadlo. Snad jen pevné nervy, bo ty určitě ještě stále potřebujete.

    OdpovědětVymazat
  2. No...tsk už to chodí..ale myslím, že Aranel to ustojí...alespoń se mi to tak jeví..a lépe když je to k vypuštění páry než slziček. ...ká bych asi slzela...

    OdpovědětVymazat
  3. Je to smutné, ale Pepa a vaše vzájemná láska je určitě výhrou! Oba si ji zasloužíte a co bylo, bylo...

    OdpovědětVymazat
  4. Kdyby to pomohlo, ronila bych slzy jako krokodýl. Ale nepomůže a užírat se dál a dál ztrácet další kus života jako kyselá okurka se mi nechce. Jen se musím rozloučit se snama, s dovolenou u moře co jsem si myslela že by se snad letos mohla povést a další sny jsem dosnila definitivně. Protože už mi prostě není co mi bývalo a tak.

    OdpovědětVymazat
  5. Víš, někdy si říkám, že nebýt toho co bylo, není dnes to co je.
    A loučit se se svými sny.. to je škoda, nemyslíš? To bych nedělala :)

    OdpovědětVymazat
  6. Nu to je drsný příběh, ale chce se mi povzbudivě říci, že bude líp. A sny jsou potřeba, jen je někdy musíme trochu odložit. Ale moc přeji,aby to nebylo na pořád.

    OdpovědětVymazat
  7. Sny snít budu dál, jen je musím zkorigovat. A odložit. Ale někdy se mi v životě stává, že sen přijde odjinud, jestli mi rozumíte, nebo jinak. Rozesmívá mě velký smysl pro humor tam někde nahoře :o)

    OdpovědětVymazat