K tomuto svátku se stavím trochu rozpačitě.
Slavit, neslavit ? Jenže jestli sv. Valentýn byl křesťan jako jsme my, jestli pro svůj život potřebujeme někoho druhého, jestli potřebujeme lásku, proč si jí neoslavit.
Proč si nepřipomenout v zápasu všedních dní, proč kráčíme společnou cestu s našim milým. Proč nepřipomenout i našim dětem, vnoučatům , přátelům, že je máme rádi
A tak trochu slavím, neslavím.
....když potkáte lásku a klepou se Vám kolena, to většinou nevidíte ani neslyšíte.
To když milujete jednoho člověka, jen sotva se rozpomenete, že on není sám.
On mívá příbuzné, nezřídka i děti a má rodiče.
Když jsem potkala moji lásku co jmenuje se Pepa, potkala mě i moje tchýně. Naše Maruška.
A to když jsem před lety přišla od kadeřnice, Maruška mne s úsměvem vítala: "tys byla u holiče, vid?" a já s úsměvem vstřícně "ano, byla" a Maruška opět s úsměvem "no koukám jak vypadáš příšerně, to máš zase ránu"
...a tak dnes i když jsem původně chtěla pokračovat v relaxování, nechat se pozvat na oběd a vůbec si tak ve svém světě žít. Jenže já se podívala ráno do těch krásných modrých očí a věděla jsem, že změním původní plán.
A tak říkám mému krásnému a hodnému Valentýnovi "jeď pro Marušku, přece ji nenecháme dnes samotnou".
Protože, když milujete, nejste sami :o)
No a dnes jsem si místo relaxu pohrála s roládou. Recept na tento piškot je absolutně spolehlivý, dokáže opravdu každý . To se vemou 4 vejce a oddělí se žloutky od bílků. Bílky šleháme do bílé pěny a přisypáváme 10dkg cukru- krystal, pak přišleháváme jeden žloutek po druhém. Do vaječné hmoty vmícháme 10kgd hladké mouky.
A aby se to nepletlo pečeme 10min v předem vyhřáté troubě asi na dvěstě a samo na pečícím! Tento piškot používám pro výrobu různých řezů nebo pro výrobu rolády, k tomu je určen. To se ještě horký sroluje a nechá vychladnout. Namažeme třeba jen marmeládou, nebo krémem.
No a že je ten Valentýn, tak jsem se pokusila vytvořit srdíčka. Pravda byla to trošku patlačka a snad já nebo někdo jiný vymyslí jak lépe vytvořit roládu - srdce , já prostě dnes improvizovala.
Páni, tak jsem se zase pěkně zasmála :) Představila jsem si paní Marušku, jak ti s elegancí a úsměvěm říká jak vypadáš :) To snad ani nešlo se zlobit :))
OdpovědětVymazatNo a valentýnská roláda - ta se ti tedy povedla.
Se tu snad naučím ještě i péct :)
Hezkou neděli a pozdravy paní Marušce
Já to vždycky věděla, že ty máš zlaté srdce :-).
OdpovědětVymazatGábino, já tenkrát fakt neměla sílu na sních, co já jsem se nabrečela, ona Maruška je ta opravdová tchýně. Jen čas a láska naše vzájemná s mužem mi pomohla a taky musel občas zasáhnout, no to když už toho bylo moc
OdpovědětVymazatJe to moc hezky napsané. Je to jak o lásce, tak o velkorysosti. Ne každý ten dar má. A roláda je super, srdíčka povedená:-)
OdpovědětVymazatJj, tak to je mi líto, jestli jsem ti připoměla nepříjemné zážitky. Já mám celkem prima tchýni (škaredý slovo). Za těch 15 let mě až tak nezkritizovala, více méně byl-li u nás problém snažila se chovat nestranně.
OdpovědětVymazatJinak moje mamka reaguje po mém příchodu od kadeřnice (mé švagrové) obdobně :) "Proč jsi tam chodila? Vždyť to máš dlouhý. Že by´s byla ostříhaná, není vidět."
Ale kvuli drahému stojí za to zapomenout i na přestřelení jejich matek, viď?
Při venčení psíka jsem viděla Pepu, jak odváží Vaši Marušku :-). Ona je vážně tak malinká... Taková stařenka z pohádky :-). Jen zrovna přemýšlím ze které :-D.
OdpovědětVymazatGábi, vůbec se neomlouvej :o)
OdpovědětVymazatNo já to prostě tak v životě mám. Jednu tchýni jsem dokonce doopatřila. Zůstala s ní doma rok. Nebyla úplný ležící pacient, ale vážila 130kg a stávalo se, že třeba týden nebo deset dní nevstala z postele. A až do úplného konce mi vykala :o)
A Maruška než ji přepadly paranoidní bludy a nemoc toho zlýho Němce, co ji všechno bere a sleduje ji na každém kroku, měla v sobě prostě ten "jed" a každá ženská ho mít nemusí, vždyť to není nutné, že jo. Dnes ho má v sobě taky ale myslím, že se bojí, že bych si ji nechtěla vzít na víkendy domů tak se ovládá :o)
A já si myslím, že jsem těm svým tchýním nedala šanci aby mi pomáhaly, to byla asi největší chyba. Já měla doma babičku, co mě všechno naučila, moje maminka byla taky moc šikovná a ještě velký kreativec, takže já pro život ženy manželky byla připravena velice dobře. A ono to ty moje tchýně dráždilo :o)
Já jsem taky tchýně, mám zeťáka co mi říká Liduško a má mě rád a jak to vypadá, budu asi conevidět ta "tchýně" budu mít tedy tu "snachu". A kdybych ji měla posuzovat z hlediska těch starých tchýní, co nutně potřebovaly vidět naškrobené damaškové povlečení, uvařený houskový knedlík a cojávím, tak to by byla asi pěkná prča. Ale moje snacha umí lést po skalách, sjíždět divoké řeky, odvážila se žít rok v cizině a hlavně udělala z mého syna spolehlivého vyrovnaného muže.
Však já budu o tom psát
A krásný zbyteček Valentýna
No Vílo je malinká a měla každou botu jinou ale obě levé. Prostě malá :o) Pepa to chudák neohlídal Ten Němec to je hajzl
OdpovědětVymazatTak jsem se ja ostuda taky dostala k tomu, neco napsat.
OdpovědětVymazatO me tchyni, te zene Nemecke psat nemuzu, psala bych jeste urcite i za tyden :-) Ale naucila jsem se s tim nejak zit, i kdyz obcas me jeste pekne vytoci.
A ta rolada vypada super, dobry napad ji udelat do srdicka
Německá tchýně, to už ten termín zní dost hrozně :o)
OdpovědětVymazatPřed časem jsem se dívala s Tonďasem na dokument o tzv. "pevném objetí" je to medoda jak hyperaktivní děti zklidnit. No vymyslela to taky německá psycholožka. Je to asi účinné, ale děláme si z toho legraci když mě štve tak říkám, že zavolám německou psycholožku až ho pevně obejme a ještě ať si veme sebou špičatou botu :o)))
Taky jsem si pěkně početla a dojala se...On to každý takhle nedokáže, jste úžasná! Já mám prima tchyni a dobře spolu vycházíme. Jediné co nechápe je to, že Járu jako autistu nepřevychová. Myslí si, že jsme na něho moc mírní, že by to chtělo tvrdou ruku...O autismu toho moc nevědí ani doktoři, natož naše babička z vesnice, s tím bohužel nic nenaděláme...
OdpovědětVymazatRoláda je přímo božská!!!
Víš, moje panímáma taky měla dvě tchýně. Tu druhou zaopatřovala několik let doma. Až do úplnýho konce, při denním chození do práce. Za tu obětavost má můj odiv. Ležící (převážně), taky dost korpulentní, 5 metrů na WC, kudy tam - by se dalo poznat na podlaze (blé). Každý den připravit jídlo na den, teplý na odpoledne, po práci byt vydesinfikovat a babču taktéž...No a abych neopěvovala jenom panímámu Moje maminka měla doma babičku. Ale to byla čiperka. Ta po sobě nechávala jenom stopu vycintaného čaje nebo kafe :) Malinká, věchýtek.
OdpovědětVymazatProstě na ty babči a hlavně jsou-li to panímámy je potřeba mít občas pevný nervy :)
dojímevé čtení a moc příjemné fotky!
OdpovědětVymazatNení už co dodat..já měla tcyně dvě...první měla spoustu špytných vlastností..ale jako tchyně byla skvělá..do ničeho se nepletla...druhá je horší, plete se do lecčehos..ale vím, že je hodná amůj muž jí mám rád, moc. a já mám zas mc ráda jeho, nejen o valentýnu, takžer se řídím práv tím..co nechzceš aby dělali tobě, nedělej jiným...
OdpovědětVymazatVztah tchýně snacha ale i matka a dcera (žena) a obráceně, není jednoduchý. A protože jsem jak tchýně tak snacha ale i matka dospělé dcery, bude se toto ženské téma prolínat mými povídačkami někdy bolavě někdy s nádechem humoru. A Vám všem moc děkuji za komenty netušíte jak mě to nakopává :o)
OdpovědětVymazat¨Milá aranel..tak posušně hlásím, že roládu jsem včera , ač padající na hubu po odpo, uklohnila...tedy ne do srdíčka..ještě zabloguju avzdám hold..ale dneska mi moje mamka řekla, že s myslela že to pekla tchýně..to znamená pochvala!!!!Fakt to funguje!
OdpovědětVymazatAndyPan, ty pečeš líp než tchýně !!! :o)
OdpovědětVymazat