...probuzení do dnešního rána nebolo z těch příjemných.
Pořád mě pronásleduje včerejší rozhodnutí kocorkovic soudu.
...sedím v autě a nemůžu v té chvíli pochodovat pražskými ulicemi jako včera. Dusí mě nespravedlnost a v tom mě vzal Pepa za ruku, říkajíc "nedělej si už s tím starosti, jsme na to dva, zvládneme to" startuje příval těch krokodýlich slz, co jsem si nechtěla přiznat.
Pochopte, nejsem žádná malá holka, nebo jsem v to doufala. Ale jsem. Brečela jsem ještě nekontrolovaně několikrát za den.
...počítam a kalkuluji co kde můžu zkrouhnout, jak upravit rozpočet a hlavně snížit svoje vlastní náklady.
Já nekouřím, alkohol piju sice kvalitně ale opravdu mírně. Ostatně moje práce by mi žádný ať zbytkáč netolerovala, byla by to okamžitá výpověď. To Jirka Můj si dělá legraci, když říká "my můžeme pít v práci ale jen jednou :o)))))
...a jak se tak dnem hloubám v sobě, připomene se mi Pepa citací z Remarquovy knihy Miluj bližního svého :
Jak šel dnes obchod, Kerne ? "Úplná katastrova! Přišel jsem o hotové peníze!" "Pak tedy ještě nějaké utraťte! To je nejlepší způsob, jak nedostat žádný komplex."
A já se smála svým slzám.
Nešli jsme do Esa na Maroko ale na večeři u Voháků, je to naše oblíbená hospůdka a mana byla výtečná.
....snad je čitelný smažený sýr s hranolkama, náš Toník ještě není gurmán a chce od života jistotu......a Pepa svoji oblíbenou babiččinu masovou směs s pekařskejma bramborama ...
...můj oblíbený salát v této restauraci s názvem Cézar, pěkné kousky masa a opečeného toustu na ledovém salátě, sherry rajčátka s bezva jogurtovou zálivkou, posypáno pravým parmazánkem a vše korunováno sluníčkem - vajíčkem :o) a sklenka suchého bílého,to se ví...Nelynka si už pěkně zvyká na pobyt v restauraci. To není můj nadstandartní rozmar, to já jen chci se svými psy žít a ne je nechávat zavřené doma.
už zas mám hlad, kruci:-)
OdpovědětVymazatNěkdy vezmem psy a zajdeme k Vohákům společně! :-) Jen ty děti nechám doma... Ty nemám tak vychované (jako toho psa :-D).
OdpovědětVymazatJe fajn mít člověka, co vezme za ruku a řekne "Jsme na to dva ".
OdpovědětVymazatJo a k Vohánkům bych nemohla vzít ani děti a ani psa. Bych totiž neustále běhala za tím menším a ten pes by mi to v mezičase zbodl :))
Remargue je můj oblíbenec :)
OdpovědětVymazata manu, tu bych si dala taky..
Jídlo vypadá úžasně, mňam:-)
OdpovědětVymazatCo se týká toho ostatního, asi to chce čas. Nejhorší je ten pocit nespravedlnosti,že si člověk připadá jako b.... (znám to, pár soudů jsem zažila kvůli dětem v PP) o peníze jde až v druhé řadě...Odvolání by nepomohlo?
Někdy je nejlepší udělat tlustou čáru a začít znova. Ale těžko radit... Každopádně, včera v hospůdce jste se měli fajn:-)
Super článek, mňamózní jídlo!!!
OdpovědětVymazatDíky za návštěvu na blogu, doplnila jsem tam recept na mufínky :-)
Výstižná citace, v knihách se mnohdy najdou odpovědi skoro na vše. A jídlo je tedy super, moc pěkné. A s těmi psy se mi to líbí, mám to také tak:-)
OdpovědětVymazatMoc Vám všem děkuji za podporu. Moniko s tím už nic dělat nebudu, já nejsem silná žena. A myslím, že to ani nemá smysl, smysl mělo asi nechat to být už před lety. Říct udav se! a jít dál. Ale já netušila ani nikdo z mých blízkých, že to by byla výhra. Lidi mě blízký mě podporovali a posilovali v mém boji a nyní se cítí jako spoluvinníci. A to mě štve ze všeho nejvíc. Ale svůj hněv odložim, nemůžu si to dovolit. Žena slaví narozky a mám doma po roční odmlce i druhého vnoučka Šímu.
OdpovědětVymazatNo a Remarque je můj pevný literární sloup, vracím se téměř v pravidelných intervalech k jeho knížkám a tahle je Pepovo nejoblíbenější. Podezřívám ho, že jí zná nazpaměť :o) No a Babs díky za receptík, v dohledné době upeču, nafotím, nabloguju :o)
Je super mít muže, který Vás podrží... Vše se snáší líp, když jste na to dva. Moc Vám přeju, abyste se dokázali rychle "oklepat" z téhle nespravedlnosti. Jídlo parádní, mnam! Vůbec u Vás na blogu se člověku sbíhají sliny každou chvíli :-)
OdpovědětVymazat