úterý 16. února 2010

Můj Muž


...to je tak. Můj Muž býval synem.
Tedy můj syn býval synem jakože i je ale už pár let je Mužem.
A synem pořád, to se ví.
A Muž když býval synem a malým robátkem, trvalo dlouho než promluvil.
Neměl potřebu.
A protože byl dost nemocný a spával po špitálech, mívala jsem strach jak to s tím synem bude až z něj bude Muž. Jestli z něj nebude hloupý Muž.
A doktoři soudili, že bude řezník, nebo instalatér ale to prý spíš ten řezník nebo zedník.
Taková to byla diagnóóóza.
A když jednou můj syn, tedy to robě dvouletý, vykouknul hlavičkou z kočárku, namířil očka přesně na místo kde projížděl autobus. A ozvalo se jistě "otóóó".
Pak zvednul zrak k ménu a zdokonalil svoji řeč "otóóóbuc" .
Řezník, pomyslela jsem hrdě.
A pak šel čas. A ze syna je Muž.
A Muže čeká za pár dní poslední státnice.
Tak ti Muži držím pěsti. Jako celý život.

6 komentářů:

  1. Napsala jste to krásně:-)
    No, já si počkala u Járy na první slovo do 6 let. Už jsme byli smíření, že nikdy mluvit nebude, takže si umíte představit naší radost. Osobně na budoucnost, čím bude, raději nemyslím. Uvidíme, pár možností se rýsuje a laťka se pomalounku zvedá...
    Jo a držím vašemu Muži taky pěsti:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Tvému muži držím pěsti! Vidíš, on bude mít teď všechny ty řezníky nebo zedníky nastarosti! :-) Mám tedy i já naději, že se naše Kiki jednou rozmluví? Že třeba i nějakou tu školu (krom divadelní - mimiku má úžasnou) vystuduje??? :-)))

    OdpovědětVymazat
  3. O Kiki se ty neboj, tá má kouzlo osobnosti, mluvit vůbec nemusí:o) No a Tom kromě řezníků, pekařů atd. co potřebují poradit, tak má na starosti právě jednu nejmenovanou nemocnici a tedy ty sestřičky, doktory, primáře :o) a jejich síť

    OdpovědětVymazat
  4. No ke státnicím držím moc palce...taky byc chtěla být ženou, které k ní budou gratulovat:-))Ale mám pocit, že je to utopií...

    OdpovědětVymazat
  5. Nádherně napsáno, máte být na co hrdá!!!

    OdpovědětVymazat