Nevíte, zda-li je neděle od slova nedělat?
Já tedy v neděli dělám. Dnešní ráno vstávám už před pátou hodinou.
Oblékám se v chvatu a tmou součástmi pracovního oblečení. Nešikovně stíním nateklá víčka.
To moje babička Pupina, ta byla věřící katolička. Ona v neděli nepracovala. Ona nevařila ani nepoklízela, nežehlila ani jinak nesmejčila.
Jen se svátečně strojila.
A strojila se do svátečního kroje.
Ráda jsem tiše s otevřenou pusou sledovala tento vzácný rituál.
Přísnými pravidly vrstvila kusy kroje. Spodničky, fertuch, rukávce...na závěr přesnými tahy ozdobila hlavu.
Šátek jako list, byl dokonale vyžehlený.. zdobily ho vyšité růže v různých stádiích rozkvětu.
Celý tento strojící rituál doprovázelo klidné mumlání, drcení slovíček mezi rty.
To se babička chystala na nedělní mši přeříkávajíc modlitby.
V zimě si ještě házela přes ramena tíhou teplý vlňák.
Políbené pátričky ( růženec) a modlitební knížku svírala obouručně na úplném konci.
V bílém kapesníčku svázané drobné mince a jeden mentolový bonbon.
Houpavým krokem se zmenšovala cestou ke kostelíčku aby se pak s vůní nedělního vývaru navrátila čistá k nám.
jen já bych si v takovém oblečení asi neodpočinula..nedělně:-)
OdpovědětVymazatVstávat před 5 a ještě v neděli, máte můj obdiv!
OdpovědětVymazatMentolový bonbon nosí do kostela i náš děda:-)
V neděli se snažím nedělat, ale ne vždy se to povede. Tak alespoň dělám něco jiného, než obvykle- čtu, píšu atd. Ale hlavně spím, v pět vstávát, to tedy obdivuji.Mentolový bonbon byl pro lepší modlitbu? Nebo proč?
OdpovědětVymazatNo, mentolka asi jak se při setkání u kostela vítali a líbali a pak taky mluvili s panem farářem tak aby při té společenské události jim nepáchlo z pusy :o) tak si to myslím, Pupina mi to už neřekne, je v nebíčku
OdpovědětVymazat