neděle 7. února 2010

porada


včera dovolená mých snů, to jsem se kulturně povznesla.
Masopust si příští rok nenechám ujít. A klidně půjdu za maškaru.
Lord of the dance jsem viděla poprvé. Kolegyně je moc chválila, mluvila i o chlupech na zádech a o veselých hormonech.
Byla na představení už před dvěma lety a pak opět koupila vstupenky sobě, manželovi i mamince na loňskou show. A vyrazili. Dva dny po :o))))) No já vím k smíchu to není

Tanečnící s lehounkýma nožičkama vystrkujíc je odněkud ze zadečku aby je ve předu házeli ze strany na stranu a to rytmické podupávání jako jeden muž vás musí oslovit. Řemeslo opravdu umí. Outučko burácelo, dusalo, hulákalo a tleskalo nadšením.
Ale pro mne tak nějak trošku někde mi vyskakovalo: estráda.

Cestou domů měl řidič autobusu puštěné rádio. Potichu zněla Andělská Zuzky Navarové.A mně naskočily chlupy na zádech a vyplavily se hormony příjemnosti.


...u nás doma se dnes konala porada, probíhala klidně jen Toník potil chvilku slzy.
Je to tak. Náš student nechce studovat. Nelíbí se mu soukromá střední škola. Je těžkááááá a připadá si jako blbééééc. Chce jinou nebo žádnou, však se uživí. "A jak Toníku"? nejdřív zněla odpověď ve smyslu mimoškolního kantora. "bez maturity"?
Odpověď druhá podstatně přesvědčivější "chci být psychologem"
"Bude lepší když svoláš poradu, ať v tom nelítame sami", pravím k Pepovi
Porada se konala dnes, účast: pravá babička Jára, táta Tošan, spící Maruška v obývákové křesle, já a Pepa. A hlavní aktér Tonďas.
Shrnutí: po výčitkách jak se neučí a hraje hry na PC, upozornění, že soukromá škola stojí peníze a zdůraznění jak musí přidat, jak se musí víc snažit, jak musí být lepší, nebýt drzý a neodmlouvat.
Z pozice babičky na hraní jsem začla přemýšlet nahlas. "no já jsem si připadala na střední taky jako blbec, přechod ze základky na střední mi dal zabrat, známky příšerné, hlavně chemie to byl malér, vzpomínala jsem dál.... to už se přidala pravá babička Jára jak ji se nechtělo, jak z vyznamenané školačky se s ní stala čtyřkařka a to s odřenýma ušima (hrozila prsten sama sobě ještě dnes ) i Pepa přidal svoje čtyřky, randění za školou a proslov jak neměl motivaci...
Výsledek: Toníčku tak vidíš, nakonec my všichni blbci tu maturitu máme. Nenech se odradit. Bojuj
A co si myslím já? že je smutné když jeden z nejdůležitějších lidí maže med po hubě ve smyslu "když tě to nebaví tak to nemá cenu, jdi třeba na kadeřníka nebo vizážistu"
P.S. na fotce je knížka, kterou zatím četly naše dandí holky "Praha 1921"

3 komentáře:

  1. No my máme za sebou tenpřestup na střední atky se nám nechce...vysvědčení podle toho vypadalo..jinak se chci představit apokud budeš chtít, pošli mi mail benesova.andy@gmail.com, pošlu toi pozvánku mám zamčeno

    moc se mi líbí tvůj blog:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem taky blbec s maturitou. A že to byl boj. Ale vyhrála jsem :))
    Tonďas klíííd a neházej flintu do žita :)

    OdpovědětVymazat