Nebojte se, nebudu teoretizovat o vrstvě prachu rozvášněné sopky.
Nicméně, když pracujete tam kde já a kolem Vás se pohybují dezorientovaní cizinci s kuframa všech velikostí, týká se mrak i Vás. A to tak, že pomáháte, navigujete směr hotely nebo vlaková nádraží, vyhledáváte vhodná spojení i úschovny zavazadel ostatně jako vždy jen jaksi hustěji.
A tak se dá říct, že ta sopeční aktivita Vás chca nechca, přes tu obří vzdálenost ovlivnila.
Můj pracovní víkend tedy ano.
Jenže aby nebylo jednoho mraku dost, další se mi objevil na mém čele když:
Usměvavá maminka i tatínkem nechají tlačit malé tříleté dítě kočárek ve kterém je další dejme tomu roční. A rodiče přihlížejí jak zručně ten malý capart najede se svým sourozencem na eskalátory. Mají oprávněný pocit, že povili Šikulu.
A taky že jo. Jenže on ten nápor nakloněného kočáru, naloženého potřebnými proprietami i malým sourozencem o váze cca 12kg a jak jinak nepřikurtovaným ! způsobí toto:
Šikula pod tíhou padá, přes něj padá (letí) malý sourozenec, oba je následně válcuje naložený kočár, maminka téměř v roli Sophiiny volby vyškubne ruku z tatínkovy a vrhá se zachraňovat ale neví co a koho dřív a není cesty zpátky, maminka se kutálí ze schodů taky.
Dejme tomu, že jsem podávala informace cizincům jak se dostanou na nádraží. Otočím se a podívám na monitory ve chvíli, kdy už Šikula drží kočárek na nakloněné pohybující se rovině a udělám k panelu s tlačítkem "STOP" potřebné rázné čtyři kroky. Ani ty mi nestačí abych situaci zachránila.
A jak dopadli v neděli odpoledne děti s maminkou vracející se nejspíš z návštěvy milující babičky? Dobře. Jenom se lekli a brečeli.
A tak prosím až budete příště hbitě vstupovat na eskalátory, všimněte si prosím jak jsou zuby zubaté a ostré. A jak by mohla nejen dětská tvářička po pádu vypadat? Nechcete to vidět?
Já už taky ne.
Až mě mrazí při té představě! Někteří lidé asi mají místo mozku z piva kostku! Tak relaxuj po náročném pracovním nasazení a holt, komu není rady, tomu není pomoci!:o)
OdpovědětVymazatbrrrr - hrozná představa :o( až budu s holčičkami mířit na eskalátory - jistě si vzpomenu :o) hezký večer, Martina
OdpovědětVymazatUff, to jsou zážitky! Občas člověk fakt nedomýšlí a pak je rád, že je rád. :o/
OdpovědětVymazatMmch tobě to na eskalátorech moc sluší!!! :o)
Aranelko, při čtení jsem měla husí kůži...
OdpovědětVymazatA ty jsi výborná spisovatelka :-)
Aranelko ehm..něco u mě máš...:o)
OdpovědětVymazatAranelko, to je hrozné...Úplně mne naskočila husí kůže,brr....Lidé jsou různí ,co naděláš..je to ale hrozná představa..Hodně síly a trpělivosti v tyto hektické dny Ti přeji.F.
OdpovědětVymazatP.S. Moc ti to na fotečce sluší:O))
Aranel, pěkná fotka:-)
OdpovědětVymazatještě že to dobře dopadlo.
S eskalátorama máme taky neblahou zkušenost. Jeli jsme do Prahy spolu se švagrovou rodinou a manželovými rodiči, z Č. Mostu nevím na které stanici jsou ty dlouhé eskalátory v metru po schodech nahoru já s manželem držela kočár a babička(75) pod námi se nám začala smát, ztratila rovnováhu a začala padat vzad. Švagrová už byla naštěstí skoro nahoře, tak schody zastavila, švagr babičku chytil aby se neskutálela až úplně dolů to by byla zle potlučená. Ale tchyně je taková svéhlavá,dělá i kdyby měla padnout atp. Tak že prý dobrý, nic že jí není, doktora nepotřebuje, mám pocit, že neměla ani průkaz pojistěnce sebou.Došla ještě na Staromák, kde měli schůzku s jednou známou z Ameriky, co už ji dávno neviděli,po schůzce zpět na Č. Most, z tama jsme jeli autem domů na VYsočinu(tak hoďku po dálnici) ale to už bylo vidět, že babička sotva sedí, rovnou jsme ji vzali přes její protesty do nemocnice, na rentgenu, co myslíš? naštíplé myslím dva obratle, jak padla zády na ten schod.Pak se přiznala, že ta bolest byla hrozná, ale ona prostě je strasně tvrdohlavá.DIky Bohu, ze to bylo jen nastiple, ma s tim problemy stejne porad, mohlo to dopadnout hur.
Ale jinak je fajn nahlednout pod poklicku nekam jinam co ktera prace obnasi. Treba te nekdy v metru v Praze uvidime(ha, kdyz tam jsme stezi jednou zarok:-)ale ne Manzel. tam je casteji, ukazu mu fotku:-)
je, tak jsem to odeslala i vidim, ze můj komentar je dlouhy jako blogovy prispevek, omluva:-)
OdpovědětVymazatRaději ani nepředstavovat :-(. Já mám před eskalátory vždy respekt...
OdpovědětVymazatJá pokaždé v metru obdivuju maminky, jak s kočárky eskalátory zvládají. Že by někoho napadlo kočárek s dítětem svěřit dítěti, to mi hlava fakt nebere...Hlavně, že to dobře dopadlo! Četla jsem to s vytřeštěnýma očima, nečekala jsem dobrý konec...
OdpovědětVymazatTo je teda napínavá story. Něco pro hysterickou ženskou jako jsem já...fuj.
OdpovědětVymazatA jsem ráda, že jsi se konečně nechala vyfotit čelně. :o) Sluší vám to paní. :o)
No tady jsou samé slušné ženy..ale já bych řekla, že ta maminka s tatínkem byli pěkní tupci!
OdpovědětVymazatBrrr, někteří lidé jsou fakt blázni.
OdpovědětVymazatI když je to hrozných věcech, tak je to opravdu moc krásně napsáno!!!!!
Teda pěkně mě mrazí! Čím proboha někteří lidé přemýšlí!! S kočárem na eskalátory se bojím i já!
OdpovědětVymazatMoc Vám všem děkuji za komenty.I za ty dlouhé :o) Ulevilo se mi, že můj příspěvek nevnímáte jako mentorování.
OdpovědětVymazatZ pohledu zaměstnance, vám musím poradit, že v metru jsou i výtahy-též monitorovány, čili není se čeho bát. Když by se náhodou stalo, že z důvodu poruchy zůstanete stát, rozeřve se signalizace tak silně, že okamžitě se s vámi spojíme kecákem a mezitím zařizujme vše potřebné. Správně by totiž kočárek na pohyblivých schodech neměl co dělat! tak to je.
Ale jako normální ženská Vám radím, zkontrolujte si nejdřív přední kolečka na kočárku, jestli z jedné strany nestojí kolečka za balustrádou. Pak už zkontrolujte i vy jestli stojíte správně na celém stupni a jen regulujte správný úhel aby kočárek a dítě v něm sedělo rovně a hlavně ho přikurtujte, prosím!
A další malé dítě ať se drží kočárku,některé mají i stupátka. V žádném případě nevybízejte dítě aby se drželo čehokoliv, má se držet Vás!
Óno,malý prstík se snadno strčí do škvírečky a malér je na světě a když už nic jiného, tak nikdy nevíte kdo před Vámi na opěrnou část šahal.
Krásný den vám všem
A ještě k případu mé milé Kopretinky. Když se Vám něco podobného stane a stává se to zejména starším lidem, že po vstupu na nakloněnou rovinu se podívají nahoru a začnou padat jako prkno na záda. Tedy pokud se zraníte jakoliv, zapoměňte prosím na Meresjeva. Léta nám ho dávali v minulém režimu za vzor.
OdpovědětVymazatProstě když jste zranění, nechte se ošetřit, nechte si zavolat RZ, nic vám neuteče a Vaše zdraví je nadevše, tak jen tolik