...tu králíčí noru znám už skoro důvěrně. Když stojím na jejím okraji a pevně se ohlédnu, mívám pocit, že tentokrát to bylo už naposled. Klamu a chlácholím se pocitem, že už nemůžu být nijak překvapena, zaskočena. Přec, viděla a zažila jsem už toho tolik.
Ale ona mne pak ta díra díratá vždy znova vcucne a já volným pádem poznám, že život je a bude vždy místem, kde jsem pořád překvapována, udivována. Že věci nejsou stálými, že se hemží a vytváří tak mnoho obrazů podob života i lásky.
A můžu si být jista opětovným znovuzrozením své vlastní Alenky v říši divů.
Musím dnes přiznat, že ten můj poslední souboj nijak špatným nebyl.
A že naštěstí nikdo nikomu hlavu setnout nechtěl a Šklíba byla nadstandartně přítulná a milá.
Tak jsem dnes za svou Alenku ráda, i takové věci se v mém životě dějí, že letíc tou zaječí norou svítí Slunce tak krásné.
Aranel, pěkně napsané, příjemně. Ráno jsme s dětmi vstávali do mlhy a já si říkala, jak bude a teď už tady nádherně svítí sluníčko. Jinak poslední dobou shledávám i v tom špatném, co se mi děje něco pozitivního, ono zálezí dost na tom, jak se k tomu člověk postaví. Tak já vám aspoň ještě popřeji příjemný víkend.
OdpovědětVymazataranelko moje...já zrovna padám do díry apozitivn to nevidím zatím ani trochu:-( tak ti přeju, že to je u tebe pozitivní.
OdpovědětVymazatNu, je to jen o tom definovat, co je za zrcadlem a co před zrcadlem:-)
OdpovědětVymazathezky napsané