Cesta

V pátek nás čekala dlouhá cesta. To já jsem moc chtěla navštívit svoje rodné město a vidět mi blízké lidi.
Po dvou nočních se ze mne chvílemi stával podřimující spolujezdec..


Natěšená cesta by ubíhala dobře, nebýt dvou nehod. Jedna hned na po vjezdu na dálnici a druhá na Slovensku Celkové zdržení hodinadvacet :o(Cestička milovaná je krásná během celého roku ale nejkrásnější bývá na podzim. To hraje všema barvama.
Při projíždění tohoto úseku se zvyknu přirozeně a zhluboka nadechnout a mívám pocit ryby ve vodě.
Na prvním snímku je vidět, že nás přivítal sníh. N kopcích je ho ještě sedmdesát čísel.

Po vítácím rituálu nastal čas na dobré jídlo, víno a vzpomínky.
Staré trapasy, fotky i videa a vyprávění jak de život, nás bavili dlouho do noci.
Ale zvládli jsme i hudební kulisu, živák skupiny Quen.

A abychom se mohli v pohodlí vyspat, museli se jiní kroutit na gauči. Soráč Brendy a dík. Máš to u tetky pěkně schované.