Výstava o psech a lidech

V sobotu byla v Pražských Letňanech výstava psů. A ať už máme názor na podobné akce jakýkoliv, jedno musíme uznat, že bez tohoto aktu by jádro pudla bylo navždy ztraceno. A na ulicích by zřejmě běhali oříšci všech barev a velikostí.
Krásná představa, jenže my lidi míváme jasnou vizi o tom, jak by pejsek sdílející s námi společnou domácnost měl vypadat a hlavně jakou povahu by měl mít.
Veřejně přiznávám, že moje srdce bije pro plemeno DDT. Tedy, pro dandie dinmont teriera ...když se jednou s ním setkáte, pochopíte...
... kdo si myslíte, že na výstavách pejsků se z majitelů a chovatelů stávají soutěživí rivalové, má pravdu. Ale mezi námi až na jeden šedivý opar, byla atmosféra víc než přátelská...
... a přijela i Vlaďka ...

... a pohodová nálada ....... a tady je, člověk vzácný, Zojka.
Hodně nám s přípravou ještě ochotně pomohla...Zoja je člověk, který po letitých zkušenostech neustále pochybuje, bojuje, učí se, cestuje a oprávněně vítězí. ..
... dandíčkům obětovala letitý čas a pořádný kus sebe, je námi uznávaný profesionál ...

... došlo i na setkání nejdojemnější, to když štěňátko v přihlížející skupině nadšenců rozpozná svého chovatele... A Zojka si setkání s Miou pěkně užila ...

... ale pak začala soutěž a já držela naší malé Nelynce i Pepovi pěsti cotodá...
... doma pak už na nás netrpělivě čekala trochu uražená Holynka. Takto se sama nominovala na stupeň vítězů naší domácnosti a vyskočila si na místo pro ní nejvyšší. Přijala od nás nejeden dárek, mimo jiné parádní oboječek...... a nezapomněli jsme ani na Mišku. Konečně dorostla na velikost trička kde se vešel krásný potisk.