La fabrika a kultovní představení Davida Prachaře a Vojty Dyka.
Vstupenky byly zamluvené už tři měsíce dopředu. Jenže já unavená dnešním maratonem po obchodních centrech jsem hodně váhala. Jít ? Nejít?
Nakonec jsem spláchla ze sebe pot i prach, a na bolavé nohy nazula opět boty. A vyrazila.
La fabrika nemá to krásné a vznešené prostředí jaké si užíváme v jiných kulturních zařízeních ale má svoji specifickou a pro mne sympatickou atmosféru. Jen nejdřív vystát frontu na zamluvené lístky a další frontu než se otevřou železné dveře do světa fantazie. Pokud ovšem nestojí na baru dva muži a nechtějí po vás aby jste ....nebo aby ste....pak se dveře otevřou a představení na hranici divadla a koncertu, dětství a dospělosti, na hranici reality a snů začalo. Nechali jsme se snadno unášet , stali jsme se součástí představení. A uvolnění a vysmátí jsme se vrátili domů.
Opět jsem omyla jsem ze sebe pot i prach a tentokrát i cigaretový kouř. Nohy už moc nebolí, bolí jiná část těla. Bránice :oDDDDD
Jééééééééé, tož taky bych si dala říct, jen co je pravda :-)
OdpovědětVymazatTo vypadá moc dobře! V divadle jsme nebyli dlouho, možná by stálo za to zaktivovat babi a něco podniknout..než to zase nepůjde :D
OdpovědětVymazatMuseli jste si to super užít :) Měla bych se poohlédnout po něčem zajímavém a taky vyrazit :)
OdpovědětVymazatgartuluju..závidím, co jinak, vojta je fakt sladkej:-)
OdpovědětVymazat