čtvrtek 2. prosince 2010

Soused štěkal....


... na nás , prý v naší nepřítomnosti štěkají psi. Naše Holynky.

Máme s tím prý něco udělat, něco koupit aby byly zticha jako psi německí. Tam prý mají všichni obojky s el.výbojem a neštěkají.

A jak jsme vytáhli nohy z bytu, prozváněl nás na mobil.
Začali jsme hledat zázrak , který by naše Holynky utišil. Museli jsme uznat, že pravdu má. Holynky nás hlasitě vyprovází a také hlasitě vítá náš příchod domů.

Pepa vygooglil aparát, který se strčí do zásuvky a vydává nám lidem neslyšitelný zvuk ale psům prý nepříjemný.

Zaplatili jsme nemalou sumu. Aparát jsme zastrčili do zásuvky a očekávali zázrak.

Zázrak nenastal alespoň tedy podle souseda ne.

"Když jste investovali do psů, tak investujte do něčeho co je odnaučí štěkat", štěkal dál a upozorňoval na své světoběžnické zkušenosti. Prostě v EU psi neštěkají. Dělejte s tím něco, bědoval, to se nedá vydržet !!!
Holynky prý štěkají a naříkají intenzivně celou dobu co jsme pryč.
A tak jsem kývla. Dobře koupíme protištěkací obojek.
Nechci mučit nikoho ani štěkajícího souseda ale ani Holynky!

"Ale nejdřív ho vyzkoušíme na sobě!" říkám Pepovi.
Pepa souhlasil a statečně si nasadil obojek na krk....
...a štěkal. A potom zase já. Proštěkali jsme se večerem,
Obojek dostala Holynka, ta prý štěká nejvíc.

Jenže za pár dní znova štěkal soused.

Málem už jsme štěkali na sebe. A to není u nás zvykem ale k rozdílnému názoru došlo. To když jsem chtěla do centra Prahy s Pepou a on chtěl zůstat doma, když tedy ty naše Holynky štěkají.

Vyfoukla jsem páru a okusila kus diletanství. "A víme my vlastně jak ty naše Holynky štěkají, když nejsme doma ?"
"Nooooo, nevíme" říkal Pepa a přinesl z pracovny diktafon.

Po třech hodinách krásných chvil s naši milou návštěvou jsme se vrátili domů a přehráli si záznam. Holynky štěkaly.
Dokonce vydatně ale pouze minutu než se rozjel výtah směrem dolů.
A taky přesně minutu než jsme se výtahem vrátili do 4.patra. Mezitím bylo slyšet jenom rádio, které jim pokaždé pouštíme když odcházíme, tím eliminujeme všechny zvukové podněty v baráku.

Tak nevím, neměla bych si jít zaštěkat na souseda?

8 komentářů:

  1. Inu asi měla:-).Ale....pomůžeš si:-)?

    OdpovědětVymazat
  2. Přinejmenším zavrčet určitě. Jen aby pak pejskům neublížil,někteří lidé jsou pěkní magoři

    OdpovědětVymazat
  3. Velice vripně popsáno :))) proštěklai jsme se večerem :))))
    S takovými lidmi se stejně nedomluvíš, pejsci štěkat nebudou a stejně bude problém. Budou třeba vrčet.......... Ale soused by zasloužil pořádný pokousání!!!! :D

    OdpovědětVymazat
  4. Škoda... že jste se s Pepou nezvěčnili na videu, štěkat s obojkem jsem ještě nikoho neviděla :)). Prostě pan soused je nějaký podrážděný, taky jsem podle jeho stížností čekala pořádnou proštěkanou hodinku :-O

    OdpovědětVymazat
  5. Kdepak, není nad zážitky! :-)) se tu válím smíchy...asi mám bujnou fantazii... kašli na domlouvání sousedovi, nasaď mu ten obojek a on už bude vědět :-))

    OdpovědětVymazat
  6. Jednoduše život v paneláku :o) I když na venkově to nebude jiné, stačí projít vesnicí a místní chlupáči štěkají ostošest.
    No, musím ale uznat, že to blafání našich Holynek příjemné nejní, navíc jsou dvě! mám pocit,že zabralo naše domlouvání, chytání za čenich ale možná i obojek.
    Souseda v rámci možností nechám odejít ze svého života. Není mi ničím důležitý ani blízký. Navíc nemusím lidi vychloubavé a s patentem na rozum.

    OdpovědětVymazat