...no jo...stará jsem dosti ale některé věci jsem ještě pořád nevyzkoušela...neochutnala..takže včera byla moje premiéra.Trošku mimochodem protože společné kroky s moji zvláštní sestrou Jé. vedly na výstavu její kamarádky...fotografky Terezy Kristianové.
V čajo-kavárně ale nic moc k jídlu a tak jsme po kulturním zážitku hledaly restauraci...jak jinak zdravě vařící.
Zaujal nás kolotoč s malými barevnými talířky s různými pidiporcičkami jídla...slaného i sladkého...
...ale to už se ocitáme v pasti příjemného personálu a usedáme ke stolu.
Jé měla již jeden podobný gurmánský zážitek za sebou, nicméně pečlivě vybírala ...a nakonec šla na jistotu...
...já chtěla ochutnat co nejvíc...nicméně na talířkový kolotoč už bylo přece jen dost pozdě ...dávám si talíř různých pestrobarevných dobrůtek....
...poznávám chuť pikantní pasty wasabi...
...a okukuji tu nádheru ze všech stran.Pak ještě malý zápas s hůlkami...našinec umí příborem a tečka ale personál je ochotný, všudypřítomný ... ihned radí ...usmívá se ...vkládá a proplétá hůlky do mé nešikovné ruky....další se ptá na můj foťák...jsou prostě fajn....nejsem zde naposled a jsem si jistá, že tohle se bude líbit i Pepovi....a našim Mišelínům :oD
Moje zvláštní sestra Jé je zvláštní tím, že není moji skutečnou sestrou. Naše cesty kdysi spojila vlastně jiná moje kamarádka...maminka Jé. Od té doby je náš vztah ukázkově sesterský...někdy se všedností dní míjíme abychom se pak znovu nacházely a prožívaly spolu důležité okamžiky v našich životech. A nebo jen tak klábosily...a užívaly si společné chvíle jako včera. I když ...pomocná ruka mi opět byla podána...a jsem tak vděčná...až sem někdy ségro zabloudíš...věz, že tě mám moc ráda a moc si tvé pomoci vážím.
V poslední době mi jaksi dochází dech...jarní únava...sama nevím, jen cítím jak mi (promiňte mám vás ráda) vadí lidi. Je jich totiž tady v práci moooooc a všichni chvátají...nemálo jich je jak to slušně říct ...agresivních.
Zatoužila jsem stejně jako loni touhle dobou trávit alespoň pár víkendů v přírodě...lese...prostě "na samotě u lesa", tam by to bylo nejlepší (bez kozího dědka)
A právě Jé mi nabídla azyl na své chaloupce ... a já se těším, že s Pepou sbalíme kola i Holynky a vyrazíme směr Plzeňsko... :o)
*****************************************************************************
Zvláštní sestru mám taky. Zrovna teď jsou ale naše cesty odlišné, ale pomalu se zase spojují :)
OdpovědětVymazatJinak užijte chaloupky :)
TAK TO JE POCHOUTKOVÝ ZÁŽITEK!!! OBDIVUJI ODVAHU VYZKOUŠET NĚCO NEZNÁMÉHO! JÁ TAKOVÁ NEJSEM. ASI MÁ SMŮLA A O MNOHÉ PŘICHÁZÍM?! NĚKTERÉ JÍDLA JSEM V ŽIVOTĚ NEJEDLA A ASI ANI JÍST NEBUDU. NAPŘ. HOVĚZÍ, VEPŘOVÉ, TVARŮŽKY, TAVENÝ SÝR ATD. JSEM TAKOVÁ TRADIČNÍ. CHiCHi.
OdpovědětVymazatALE HLAVNÍ JE, ŽE JSI SI POCHUTNALA.
NEDÁVNO JSEM BYLA V BRNĚ V NÁKUPNÍM CENTRU.
MŮŽU ŘÍCT, ŽE DAVY LIDIČEK MĚ ÚPLNĚ POHLTILY.
NENÍ NAD KLÍDEK NA CHALOUPCE NEBO V LESE.
PŘEJI KRÁSNÉ DNY PLNÉ ODPOČINKU A DOBRÉ NÁLADY.
HEZKÝ VÍKEND.
BOHDA
tak to je fajn,že si odpočineš...Sushi jsem ochutnala,ale mě tedy nenadchlo...
OdpovědětVymazatZvláštní sestru nemám, suši jsem ještě nikdy neochutnala, lidi (někteří) mi v poslední době taky vadí (a jak vím, nejsem sama).Azyl bych mohla nabídnout leda na konci, ale úplném konci města, lesy v okolí nic moc,ale máme tu svůj klid....Tak si to užijte a odpočiňte si.
OdpovědětVymazatTalíř pestrobarevných dobrůtek vypadá krásně. Mám ráda ryby a mám ráda i Sushi. Jsem ráda, že chutnalo. :-)
OdpovědětVymazatAranelko,
OdpovědětVymazatděkuji za přání k narozkám, prozradíš mi, doufám, kdy mohu popřát i já Tobě.
Zase jsem tu našla společné body, mám přítelkyni, říkám jí "prenatální", poněvadž jsme se znaly už když nás naše maminky nosily v bříšku coby kolegyně v práci, no a je to skoro sestra, protože i když se naše cesty 40 let schází i rozchází, pořád navazujeme na přetrženou nitku a je to moc fajn. I teď mi stojí po boku, nezištně, milá jako vždycky. Dík tomu nahoře, že nám posílá "duše andělské". I za Tebe dík :-))), ahojky Radka
PS. Jo a jen tak mimo řeč, "dcery" ani nevzdechly co táta a bráškové po té naší nehodě...takže vidíš, že i u nás to je na levačku
Klid je třeba, užijte si přirodu bez lidí :).
OdpovědětVymazatSushi pro mě vypadá moc krásně na fotkách, ale k této pochoutce jsem ještě nedorostla.
Na Plzeňsku je krásně tak si to hezky užijte a načerpej potřebnou energii. :o)
OdpovědětVymazatSushi má rád můj manžel, dokoce byl i na nějakém kulinářském setkání, kde se ho učili vyrábět. Já tuhle pochoutku obdivuji, ale asi jsem málo odvážná a chuťově konzervativní. :oD
Aranelko, je fajn mít "takovou sestru". Abych pravdu řekla, já tedy nemám, ale já si vždycky rozuměla líp s klukama :-). Příroda mne taky táhne, být sama, bez lidí, i nějak přišla psací krize.No, a ty si těch lidí v práci užiješ :-(. Tak přeju moc, ať to s tou chaloupkou vyjde co nejdřív. No a sushi? Třeba se taky jednou odvážím:-)
OdpovědětVymazat