pátek 16. prosince 2011

Naďa Válová


"Kdo to je?" ptal se mě každý, když jsem se chlubila nově nabytými vstupenkami.  " Jooo..to je tá trémistka z pěvecké soutěže Superstar" najednou bylo jasno .. zde ...již tenkrát mě zaujala a držela jsem pěsti, jenže to bohužel k postupu z dvacítky nestačilo.
Naďa Válová ale jak šel čas  se stala   "ženou v cizím pokoji" v projektu Kudykam  i "ohroženým druhem", tedy jedna ze zpěvaček, která nazpívala na stejnojmenném albu píseň V úzkých a Jak se ten chlap na mě dívá....mimochodem oceněno Zlatým Andělem.
Včera v HP divadle vystoupila se svým prvním samostatným hudebním projektem....."S úctou Evě Olmerové".... za doprovodu klavíristy odzpívala všechny známé hity ...jako třeba  Já hledám štěstí,,  Černá kára nebo Čekej tiše. A musím říct, že to byla skvělá volba. Od prvního okamžiku nás mrazilo v zádech..její hlas je opravdu ojedinělý. Jestli se dočkáme hudebního nosiče, budu mezi prvními kdo si ho poběží koupit.

V druhé části následovaly její nové písničky a již zmíněné z Ohroženého druhu. Byl to moc pěkný koncert, který rušila v první půli maličko tréma doprovodu. Ovšem, kdyby Naďa Válová zpívala jen tak sama....nemělo by to chybu.

středa 14. prosince 2011

Vánoční barování

 ... beru Temného anděla (už dlouho mě láká z  knihovny) a pádím do Malostranské besedy. Musím být první, je to už takový můj sport...chytit co nejlepší místo. A to se povedlo, jsem první...ovšem moc toho nepřečtu v závěsu přichází Alena (Andy maminka)...Andrea..pár cizích a nakonec i moje Žena s odstupem i Muž a Pepa...to mi činí radost největší...bavit se spolu s mými dospělými dětmi :o)
Co se nepovedlo, že i když místo k sezení bylo relativně dobré, moc dobře jsme neviděli....ono taky přes takového VIP hromotluka to prostě nešlo....a tak se nakláníme celý večer napravo a nalevo a ti za námi taky musí být odvázaní...prostě takový Barovací mazec.

Účinkujících bylo hojně a výborně jsme se bavili od první vteřiny, protože rychlý nájezd v podobě nahého Filipa ... oděného pouze do pleny a jeho (Makroupulovské) pohyby ne nemohlo nikoho nechat v klidu. Ovšem na Lucii Šoralovou v posledním stádiu těhotenství, která v dejme tomu trošku výstředním kostýmu tančila s touhou otočit miminko do požadované polohy...to byl jak se odnedávna říká pohled pro bohy. Tak doufáme, že bude všechno v pořádku a přejeme hladký průbeh porodu a pevné zdraví mamince i miminku.

Vesele a ve vychytaných kostýmech bavila i Martina Bártová. Tá by měla z přípravy na představení vždy dostat jedničku!!!

Barování, jak už je za poslední tři kusy zvykem, končila cikánská muzika. Tentokrát bez houslí. Nechci říct, že chyběl Lavička ale housle ano. A někdo by mohl namítat, že chyběl basák :oD  (pro ty co neví, tak basák byl někdy na zářijovém barování spoečensky unaven a pěkně se o tu basičku opíral a hrál i když už nikdo nehrál :oDDD) 
Jestli španělské rytmy nám pěkně rozproudili krev tak  balkánská   Ederlezi pohladila po duši, padla i vzpomínka na ruský film Cikáni jsou do nebe. Cikánské hudbě neodolala ani Věrka Nerušilová...vyskočila na pódium a zapěla Duj duj duj duj dešuduj....Nezbývá než se těšit na videa u Wlčice :o)
Nemám ještě vše zpracované, možná ještě přidám nějaku fotku a možné také je, že ještě něco napíšu..k věci:oD...nyní běsním v kuchyni...ruka spálená na třech místech...mám dokonce jednu skvrnu ve velikosti mexického dolaru :oDDD.. příští rok budu z toho důvodu dělat jen a jen nepečené.

Ale  ještě jedna věc k Barování. Vždy si říkám, že ještě aspoň jednou a pak pauza...a to samé si opět říkám nyní, ještě aspoň jednou a pak třeba pauza  :oD ...tak se podívejte na pár foteček ...

Filip Kaňkovský doprovázel Báru Polákovou





osvícený doprovod Martiny Bártové

Na vánočním barování se vybralo něco kolem 35.000 kč...putují do Motolské nemocnice na dospělou část onkologie

neděle 11. prosince 2011

Mínus 444kg tuku



Po celou dobu,  jsem na krmení Mišelína sama. Sama pokud nepočítám své virtuální kamarádky...přítelkyně v hubnoucím běsu na stránkách www.stob.cz., které nejednou dobře poradili, pomohly.
A ne jedna měla touhu poznat se osobně. I stalo se tak včera v jedné hospodě na Smíchově (reklamu dělat nebudu, páč obsluha nestála za moc a jídlo přesolené..ani ten příjemný interiér se starým harampádím to nezachránil).
Sešly se hubňulky z celé ČR a dokonce jedna přicestovala z Banské Bystrice.
Vyměnili jsme si zkušenosti, probrali cvičení, ....vyslovili svoje pochybnosti, svěřili svoje nejčernější sny (nejhorší,  že jste se probudili a kila jsou zpět brrrr)chválili členy našich rodin, ve kterých máme oporu (nejeden se i přidal)...smáli se reakcím našeho okolí (třeba po zhubnutí 25kg nejen mě řekla kolegyně "hele, ty jsi nějaká jiná....nemáš nový účes ?"....nebo oblíbená otázka "nejsi nemocná, že ne?" :oD...nejsem, byla jsem a nyní žiju zdravě )..a také tomu, jak nám po úbytku váhy padali i spoďáry :oD...

Naše důležité pravidlo...když už zhubnete a oblečení na vás začíná plandat, neodkládejte ho na "horší časy"...ale honem rychle se ho zbavte!!!!....pravidlo můžete porušit pouze jedním  fujtajblovým kouskem, kterým si v případě nouze připomenete kam kráčíte. A tak nám jedna z nás svůj fujtajblík předvedla...její pyžamo :oD

Dle dobrůtek na stole (a to mám vyfocené i zmrzlinové poháry :oD) by si nikdo nemohl ani ve snu myslet, že při počtu 26 kusů ženských jsme dohromady zhubly neuvěřitelných -444kg tuku....tj. 17,07kg (v průměru) na jednu krmičku Mišelína.

A tak moc děkuji Áje, za zorganizování akce. Vyrobila pro nás čokoládové bonbóni (její specialita) :o) ale i diplomy pro ty z nás , které se někdy v říjnu zavázali k svému osobnímu dosrazovému úbytku váhy a splnili toto předsevzetí.(já diplom nedostala...já se jen tak v duchu pro sebe sama zavázala, že když už nezhubnu,  tak alespoň podržím váhu ...a tak se stalo :o))



A tady něco pro vás milé dámy (páni), kteří si myslíte, že se to nedá....náš vzor č. 1...tahle naše skromná spolubojovnice zhubla neuvěřitelných 71kg (bez bandáže žaludku, bez prášků a hubnoucích (zázračných) preparátů...pouze změnila svůj životní styl...ke své nové váze se,  jak ona sama říká,  projedla a taky procvičila. A protože její váhový úbytek se rovná jedné živé Áje...tak Ája se stává naší  novou měrnou jednotkou...tak co, troufáte si po Vánocích zhubnout jednu Áju? :oD

V kadeřnictví ...

...si Holynky našly své místo. Jezdíme tam vždy spolu a už žádné z přítomných dam  nepřipadá divné, že v kresle s mísou  sedí naši psi :o)


Posted by Picasa

pátek 9. prosince 2011

Marie...

 ...Rottrová odzpívala včera večer svůj poslední živý koncert.
Vstupenky jsem původně chtěla koupit již v září. Následovali obavy, že nejen kultury bude v prosinci moc a tak jsem koupi odkládala až byla Tesla Aréna vyprodána. Dokonce dvakrát. Minulý týden mi napsal kolega mail., kolegyně jeho maminky prý raději půjdou na Vojtu Dyka a hledají někoho, kdo by vstupenky od nich koupil.
Když už jsem měla vstupenky v ruce, začínala jsem přemýšlet jestli by nebylo lepší je někomu darovat. Poňoukala jsem Pepu jestli nechce jít na koncert se svoji nedávno ovdovělou sestrou, švagrovou Vé. Určitě by byla ráda. Jenže Pepa nechtěl. Jsme zvyklí se kulturnit spolu a to i přesto, že míváme na kusy odlišné názory :o).
Nakonec dobře udělal, protože  ač jsem holka rockovější, koncert se mi moc líbil. Marie je moje mládí. A já se nechala unášet a vzpomínala.  I nějaká ta slza ukápla, to když zpívala píseň  Máma.
Hezky se vzpomínalo i s  jejím hostem  Jaroslavem Wykrentem a jeho Ágnes.
Písnička Plakalo baby rozproudila celou Tesla Arénu a její další host, Petr Spálený. (a to by se líbilo bráchovi :oD)
Marii doprovázela skupina Flamingo ale i Neřež. Se skupinou Neřež (dříve Nerez) byla dříve spjatá  Zuzka Navarová....i na Zuzanku se vzpomínalo.
Byl to prostě moc hezký večer. Marie zůstává  mám  velikým vzorem ženy,  která umí stárnout. Kdo byl na představení a viděl ji, musí souhlasit, že vypadá čím dál lépe.

Poslechněte si ...a dokud je čas.... máma

P.S. a  mámě  i babičce v jedné osobě... Ilonce moc děkuji za hlídání. Statečná si k hlídání vnuček Káji a Kiki přibrala naše Holynky. Moc ještě jednou děkujeme !!!

čtvrtek 8. prosince 2011

Jezdím....

....i když ještě pořád pod dohledem. Ze sedadla spolujezdce na mě dohlíží Pepa.  A  částečně jsem ho podezírala, že za tím něco stojí. Co?...důvod k  peskování.
"To si  opravdu  myslíš????" ptal se po cestě z Rudné do Počernic  a po předvedení mého hysterického záchvatu už doma v kuchyni.
No já vím, nemá to v pozici spolujezdce jednoduché. A velká pravda je, že  já se  ještě  musím hodně učit. Jenže poslouchat  ty zdvojené příkazy "dodržuj odstup, dodržuj odstup"...nebo "bacha, bacha"..tím zdvojením mi jakoby dával najevo "jsi tak blbá, že ti to řeknu radši dvakrát" ...a nebo tuhle "jezdi plynule, plynule".."Plynule budu jezdit až se vyjezdím" vysekla jsem netýkavě na Pražském okruhu. Kde ovšem dodržuj odstup nohl klidně opakovat dokola, protože hned jak jsem docílila bezpečného odstupu oněch dvou vteřin, vjel mi tam někdo, kdo mi mou bezpečnou vzdálenost snížil na minimum.
Včera mě ale pochválil, že už prý  jezdím líp. Tak doufám, že alespoň o  chlup...psí.
A dnes se mi  dostalo  důvěry a já mohla  řídit  sama. Pokud se samostatnou  jízdou dá nazvat parkování v nákupním centru, zatím co Pepa stál frontu na koupi vánočního stromečku.
Stromeček tedy máme...využili jsme stejně jako poslední léta nabídku Ikea...v lednu odstrojený vrátíme zpět a dostaneme poukázku na útratu. Pravda každým rokem  se vrácená částka snižuje ale pořád se nám tento kšeft vyplatí.

Vyplatí se taky mít trpělivost. Oboustranně.

neděle 4. prosince 2011

Víkend ve znamení pánské jízdy...



 ...a já vařila a pekla....dokonce i cukroví :o)