...počala dnes ráno.
Cestu s Gabro do jednoho z prestižních prodejen v centru Prahy jsem trošku komplikovala, tím že jsem nestihla první dohodnutý autobus.
Takže pohoda, autobus číslo dva přijíždí a mě se rozsvěcí v hlavě zelená...ježiši, já si nevzala foťák....tjj běžím dom a Gabro se přesouvá sama alespoň na zastávku ČM...tam prý bude tepleji :oD....dobíhám autobus ...pořadí třetí...tentokrát raději na Chvaly a opravdu mám co dělat, plíce málem vyplivnuté ...jentaktak stíhám ... jen tu čepici zase nemám ...to neva, foťák JO :o)))
Míněné objektivy jsme si pěkně vyzkoušely...a naši situaci včetně té finanční pěkně probraly v čajovně u Džoudyho.
Odpoledne vezu Pepu na poštu...ha, to aby čtenář viděl, že fakt řídím...a když už sedím za volantem zajíždím ještě na ČM a rovnou k jinému fotoprodejci....opět zkouším objetiv...jiný, a tam se ujišťuji, že za účelem mého fotohraní...by bylo třeba" menší" světelnost ...ha, se rovná mnohem větší cena... nezbývá než dát si inzerát: "Hledám hodného a hlavně bohatého sponzora" :oD
pondělí 30. ledna 2012
Mišelíne, neprosím o zázrak
Neprosím o zázrak - Pane, nýbrž o sílu pro všední den.
Nauč mne umění malých kroků.
Učiň mne důvtipným a vynalézavým, učiň mne jistým, abych si uměl správně rozdělit čas.
Daruj mi jemný postřeh, abych pochopil, co je prvořadé a co druhořadé.
Prosím o sílu pro kázeň a míru, abych životem jen neproklouzával, ale abych si běh dne rozumně rozdělil, abych si všiml záblesků světla a výšin a abych si alespoň tu a tam našel čas pro kulturní prožitek.
Dej mi poznat, že blouznění, ať o minulosti nebo budoucnosti, nepomáhá dál.
Pomoz mi, abych to nejbližší činil co nejlépe a nynější chvíli poznal jako nejdůležitější.
Ochraň mne před naivní vírou, že v životě musí jít všechno hladce.
Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky, neúspěchy a zvraty jsou samozřejmým doplňkem života, kterým rosteme a zrajeme.
Připomeň mi, že srdce často stávkuje proti rozumu.
Pošli mi v pravou chvíli někoho, kdo má odvahu říci mi pravdu v lásce.
Dej mi denní chléb pro tělo a duši, projev tvé lásky, přátelskou ozvěnu a alespoň občas prožitek, že mne někdo potřebuje.
Vím, že se mnohé problémy vyřeší tím, že se nic nedělá, dej mi, abych uměl čekat.
Chtěl bych také tebe a jiné nechat vymluvit. Nejdůležitější věci si člověk neříká sám sobě, jsou mu řečeny.
Víš, jak velice potřebujeme přátelství.
Dej, abych této nejkrásnější, nejobtížnější, nejriskantnější a nejjemnější věci života dorostl.
Propůjč mi nutné vnuknutí, abych ve správném okamžiku odevzdal balíček dobra, se slovy nebo bez nich, na správném místě.
Ochraňuj mne před strachem, že bych mohl zmeškat život. Nedávej mi, co si přeji, ale co potřebuji.
Nauč mne umění malých kroků.
Amen
ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY
Nauč mne umění malých kroků.
Učiň mne důvtipným a vynalézavým, učiň mne jistým, abych si uměl správně rozdělit čas.
Daruj mi jemný postřeh, abych pochopil, co je prvořadé a co druhořadé.
Prosím o sílu pro kázeň a míru, abych životem jen neproklouzával, ale abych si běh dne rozumně rozdělil, abych si všiml záblesků světla a výšin a abych si alespoň tu a tam našel čas pro kulturní prožitek.
Dej mi poznat, že blouznění, ať o minulosti nebo budoucnosti, nepomáhá dál.
Pomoz mi, abych to nejbližší činil co nejlépe a nynější chvíli poznal jako nejdůležitější.
Ochraň mne před naivní vírou, že v životě musí jít všechno hladce.
Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky, neúspěchy a zvraty jsou samozřejmým doplňkem života, kterým rosteme a zrajeme.
Připomeň mi, že srdce často stávkuje proti rozumu.
Pošli mi v pravou chvíli někoho, kdo má odvahu říci mi pravdu v lásce.
Dej mi denní chléb pro tělo a duši, projev tvé lásky, přátelskou ozvěnu a alespoň občas prožitek, že mne někdo potřebuje.
Vím, že se mnohé problémy vyřeší tím, že se nic nedělá, dej mi, abych uměl čekat.
Chtěl bych také tebe a jiné nechat vymluvit. Nejdůležitější věci si člověk neříká sám sobě, jsou mu řečeny.
Víš, jak velice potřebujeme přátelství.
Dej, abych této nejkrásnější, nejobtížnější, nejriskantnější a nejjemnější věci života dorostl.
Propůjč mi nutné vnuknutí, abych ve správném okamžiku odevzdal balíček dobra, se slovy nebo bez nich, na správném místě.
Ochraňuj mne před strachem, že bych mohl zmeškat život. Nedávej mi, co si přeji, ale co potřebuji.
Nauč mne umění malých kroků.
Amen
ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY
neděle 29. ledna 2012
I v neděli....
...bylo třeba trošku poklidit. V prosinci jsme si pořídili...za tímto účelem.... nový vysavač. Bylo hodně těch " pro" včetně ekologického úhlu. Pravdou je, že saje výborně a práce s ním je radost. Jenže, všechen ten fujbajbl, který by se měl filtrovat v nádrži s vodou ...a z části tak koná...zůstava pod víkem vodního filtru. A po příjemné práci se sympatickým elkologickým pomocníkem nastáva těžká půlhodina, kyž je třeba nádobu zanešenou vysátým bordelem vyčistit....žádné inzerované vylít a spláchnout.
Pepa by rád vysavač vyreklamoval...ale jak reklamovat výrobek, který není v žádné poruše?...přihlédli by i k faktu, že ho Holy nemá ráda ...a jak může tak ho kousne?...a co ty Nelo, jsi pro a nebo proti?
Pak už dorazila milá návštěva...
...Tom s Evičkou...poobědvali jsme .....masová roláda....moje nová vychytávka, peču ji ve formě na srnčí hřbet....
Po malém relaxu se jdeme projít ...na Chvaly....tak krásný den je třeba ukončit tečkou...sladkou :o)
Pepa by rád vysavač vyreklamoval...ale jak reklamovat výrobek, který není v žádné poruše?...přihlédli by i k faktu, že ho Holy nemá ráda ...a jak může tak ho kousne?...a co ty Nelo, jsi pro a nebo proti?
Pak už dorazila milá návštěva...
...Tom s Evičkou...poobědvali jsme .....masová roláda....moje nová vychytávka, peču ji ve formě na srnčí hřbet....
Po malém relaxu se jdeme projít ...na Chvaly....tak krásný den je třeba ukončit tečkou...sladkou :o)
Štítky:
Dandie dinmont teriéři,
Holy a Nely,
Muž,
Muži a Ženy,
Pepa,
vaření a smažení
sobota 28. ledna 2012
Perfect days
...jsou takové...když máte volno a můžete co chcete a co se vám líbí....a s tím, kdo se vám líbí :o)
Začnete vydatným spánkem..... pokračujete příjemnou snídaní ...protáhnete se při úklidu příbytku....i na delší procházce s pejsky.....připravíte lahodnou manu na zbrusu nové pánvi....a pak ...jdete třeba do kina na stejnojmenný film...Perfect deys
A film Alice Nelis se nám líbil. Líbily se nám herecké výkony, ....děj se odehrává... nemoc ale přece jen v prostorách naši oblíbené La Frabriky.......fajn muzika ...jj i Vojtínek Dyk a spol...kdo viděl naživo La Putiku ví ...povedená komedie
Začnete vydatným spánkem..... pokračujete příjemnou snídaní ...protáhnete se při úklidu příbytku....i na delší procházce s pejsky.....připravíte lahodnou manu na zbrusu nové pánvi....a pak ...jdete třeba do kina na stejnojmenný film...Perfect deys
A film Alice Nelis se nám líbil. Líbily se nám herecké výkony, ....děj se odehrává... nemoc ale přece jen v prostorách naši oblíbené La Frabriky.......fajn muzika ...jj i Vojtínek Dyk a spol...kdo viděl naživo La Putiku ví ...povedená komedie
pátek 27. ledna 2012
Oslava narozenin....
...dvou malých prima holek :o)...a já měla šanci být u toho.
Zeptala jsem se maminek .."dovedete si představit, že jim jednou bude třeba třicet?"...."nedovedem" říkaly.
Hmmmm. noo já už dovedu :o)
Tempora mutantur, et nos mutamur in illis (časy se mění a my se měníme v nich)
Zeptala jsem se maminek .."dovedete si představit, že jim jednou bude třeba třicet?"...."nedovedem" říkaly.
Hmmmm. noo já už dovedu :o)
Tempora mutantur, et nos mutamur in illis (časy se mění a my se měníme v nich)
úterý 24. ledna 2012
Ženo, přeji....
...hodně šťastných kilometrů!!!!!!!!
Co mi dnes udělalo radost ? ...moje dospělá dcera :o)
Co mi dnes udělalo radost ? ...moje dospělá dcera :o)
Navždy spolu
Otázky o tom co s námi ..potom..jsme začali řešit na podzim.
Umřel totiž náš švagr Tonda. Všichni pozůstalí jsme byli skálopevně přesvědčeni, že rodinná hrobka, kterou kdysi dávno pronajala naše Maruška je naše. Tedy hrob, který samozřejmě není možné vlastnit ale pronajímat...že je prostě na jméno Marušky.
Jenže ve stejný čas umřel i někdo z jiné rodiny. Nám příbuzensky hodně vzdálené. Věděli jsme, že před lety si nechali uložit urnu své maminky do tenkrát "našeho" hrobu ale netušili jsme další skutečnosti. Maruška zřejmě již pod vlivem své nemoci, přepsala pronájem hrobky na ony vzdálené příbuzné....prý se o hrob budou starat, že je už stará nemocná ..... A hrob tedy najednou nebyl náš. A, že švagrovou...která najednou neměla tím pádem kam svého nebožtíka uložit ...to málem kleplo, to nemusím barvit. Prostě v dnešní době se dějí věci...to nejen rozum zůstává stát.
Tato skutečnost měla vliv i na naši domácnost. Vysedávali jsme s Pepou a tuatam přemítali o našich představách. Co s námi.
Ono, že naše tělá zredukují do dvou krabic, takový skutek je daný zákonem. O tom žádná. Jenže co s ním ...popelem.
Švagrová vyřešila svoje dilema svérazně. Vytvořila totiž doma v předsíni jakýsi oltář a tam urnu uložila, vyzdobila. A tak má každý, kdo přichází i odchází možnost se s Tondou pozdravit.
Hm pěkný, jenže si říkám, co s tebou Tondo až nebude švagrová Vé? kdo tě bude chtít jako vítací bednu? Nepřenesla švagrová tento problém na někoho jiného...dalšího pozůstalého?
I to byl moment, který nás prinutil o věci uvažovat trochu vážněji. Pokusit se vzít i naši smrt jako součást jen a jen našich životů a nic nenechávat na chudácích pozůstalých.
Pepa měl od začátku jasnou představu o uložení své urny.... do hrobu. Měl jen jedno dilema, na jaký hřbitov?
To moje svobodumyslná povaha se projevila i zde. Přemýtala jsem o rozptýlení. Na louce, v lese, do vody, do moře....je to těžké, protože míst, které mám ráda je tolik. Navíc, pocházím ze Slovenska a uložit mě tam by jistě nebyl problém, problém by byl, že by asi se mnou nejel Pepa. Nesdílí se mnou vztah ke hřbitovu pod Martinskými hoľami.
A tak jsme se jednoho podzimního dne, kolem dušiček, vypravili na náš hřbitov. Společnost povětšině veselá, páč v našem okolí žije hodně světských..to se odráží i na hřbitově. Má zde hrob ředitelka cirkusu, provazolezec, několik artistů ....všechny jejich hrobky černé s velkou fotografií přes celý kámen. Při asi třetím jsme nevhodně vyprskli smíchy...a malé místečko v koutě HočoPočo hřbitova vybrali. Pronájem na 10 let již uhrazen.
Další zamyšlení, nad tím jak se rozloučit, přišlo s nedávným pohřbem našeho souseda.
Pepa pořídil za všechny nájemníky veliký věnec a bylp ho třeba předat do smuteční místnosti, zezadu. Doprovázela jsem ho, otevírala dveře a přidržovala, když bylo třeba. A přišel šok. U rampy zezadu stál kontejner. Byl téměř plný nových věnců. Má to logiku já vím. No asi jsem skrblík ale přišlo mi to hodně ...vyhození peněz. Asi ano. Protože kytky a věnce zdobili okolí rakve tak ...bratru 20 minut. A hned šup do kontejneru.
Ještě jedna věc mě zarazila. Rozlučkový obřad. Přišla úplně cizí paní, která z pozůstalým neměla nic společného, nikdy se s ním nesetkala, neznala ho. A tá paní se ...jak ji to tlusté břicho nasoukané v saku umožnilo...uklonila a pronesla směrem k nám ...ať se během reprodukované hudby každý sám v sobě rozloučí s pozůstalým.
A už při prvním šlágru Petra Spáleného "Až mi andělé" ... jede v hlavě, že tohle nechci. Uznávám rituál rozloučení. To ano. I já mám potřebu projevit úctu účastí na pohřbu. Jenže já to pro sebe nechci. Takhle ne.
A kdo ještě vydržel tuto pro někoho morbidní úvahu, tak vydržte do konce. Bude veselý.
Vzpoměla jsem si totiž na jeden americký film "P.S. Miluji tě"....
No jo no...taky jsem si říkala, když jsem viděla tu ocvokovanou bednu a na tom opravdu netrvám. Netrvám vůbec aby se zůčastňovali rozlučky mé sežehnuté ostatky. Stačí svíce a kytička.
Ale představa, že se rozloučí pozůstalí v prostředí příjemné hospůdky se zatemněnými okny, že každý kdo mě nebo Pepu zná...má možnost říct, to co je pro něj důležité, co by rádi.... že všichni kdo dobrovolně přijdou se vzájemně pak pobaví, popovídají...protože život zaplaťpánbůh pro ostatní jde dál ...to mi přijde najednou ne jako kýč ale jako rozumné rozhodnutí.
Já to tak chci, tak si to dokážu představit. A za oněh 35tis., by to mohl být docela pěkný mejdan :oD
No a nyní, kdy máme s Pepou vše vymyšlené, můžeme v klidu užívat života a radovat se z něj :o)
pondělí 23. ledna 2012
Kytička pro tebe
Trávíme spolu již celé dva roky.
Za tu dobu, co jsme spolu jsem se naučila svoje pocity trošinku v tobě kódovat a tak když si v nás zalistuji, vím moc dobře jak jsem se v onen okamžik cítila a co mě.. trápilo. A můžu s klidným svědomím říct, že nejsi drbárna. To by ti neslušelo a nikomu ani neprospělo ale páru si u tebe vypustím. A za to ti patří dík.
Ale milý bločku zpátky k tobě, prožíváme i hezké a pozitivní momenty z mého života a ty neseš na své stránce. To zase jo.
Pomáhal a doufám i dále budeš s krmením Mišelína a dle mých informací nejen mě. A to je záslužný čin.
Jsi vlastně i malou kuchařkou :o)
V poslední době máš také velice výraznou funkci kulturního referenta. A aby ne, my domácí se řadíme do sorty kulturožroutů a povinnujeme se informovat o návštěvách divadel a jiných sálů.
Za co jsem ti ale vděčná nejvíc , že jsem díky tobě našla tolik přátel a kamarádů. Tolik prima lidí, se kterými si mám co říct. Je pravda, že ještě pořád u tebe potkávám pouze ty virtuální kamarády. Ale kdo ví....může vše být pouhá otázka času.
A neméně důležitý fakt, díky tobě jsem v kontaktu se svými blízkými. Blog čte i můj bratr, žijící v naši společné zemi původu (..kdy nás poctíš návštěvou???..švagrovko eM, popožeň ho ?:oD) Prostě díky tobě vědí jak si žiju...co mě trápí a co těší.
V budoucnosti, ti míním ubrat fotek. Přemýšlím, že bych je vkládala třeba na "rajče?" a tvůj kabátek bude dle uvážení "zdobit" pouze jedna fotofavoritka ...a třeba i větší...no uvidíme. Zkonzultuji se zdatnějšíma.
Možná by ti slušel i nový štítek s názvem "knihovna"...kde můžu popsat pocity z přečteného...a že já čtu..... docela dost.
A dárkem pro tebe, můj milý bločku (až Handy vyšetří vzácnou chvíli a bude-li to vůbec možné) bude nový kabátek.
Tak to je všechno...buďte vítáni na mé lodi...jménem Aranel :o)
P.S. možná je na čase začít, po vzoru mých oblíbených blogů, psát dovětek...co mě dnes potěšilo :o)
Za tu dobu, co jsme spolu jsem se naučila svoje pocity trošinku v tobě kódovat a tak když si v nás zalistuji, vím moc dobře jak jsem se v onen okamžik cítila a co mě.. trápilo. A můžu s klidným svědomím říct, že nejsi drbárna. To by ti neslušelo a nikomu ani neprospělo ale páru si u tebe vypustím. A za to ti patří dík.
To, že nežijeme v ideálních rodinných vztazích tebou prosakuje. ..posledním příspěvkem nějak víc.
Já jsem pořád přesvědčená, že bývá pro dítě (natož dospělé) mnohem lepším vzorem rodič, který má kuráž začít znovu, než ten co se choulí v koutě...no ano třípokojového bytu.
Můj moudrý a statečný muž říká, čas ukáže.
A já přidávám společné přání, ať ho máme všichni dostatek...ať máme čas poznat se a užívat si každé volné chvíle...se všemi ...minimálně se všemi pěti vnoučaty.
(A kdo ví ví a kdo neví..... ale chce vědět...ať si třeba přečte knížku Devátý dotek....protože i muži mívají své....žel ) A pro Vás všechny, kteří máte potřebu mě komentovat osobněji....prosím nezapomeňte, že mám i svůj soukromý mail. ...lydia11@seznam.cz...není v mém úmyslu nikoho poškodit a cojávím...kdo Aranelku čte.
Ale milý bločku zpátky k tobě, prožíváme i hezké a pozitivní momenty z mého života a ty neseš na své stránce. To zase jo.
Pomáhal a doufám i dále budeš s krmením Mišelína a dle mých informací nejen mě. A to je záslužný čin.
Jsi vlastně i malou kuchařkou :o)
V poslední době máš také velice výraznou funkci kulturního referenta. A aby ne, my domácí se řadíme do sorty kulturožroutů a povinnujeme se informovat o návštěvách divadel a jiných sálů.
Za co jsem ti ale vděčná nejvíc , že jsem díky tobě našla tolik přátel a kamarádů. Tolik prima lidí, se kterými si mám co říct. Je pravda, že ještě pořád u tebe potkávám pouze ty virtuální kamarády. Ale kdo ví....může vše být pouhá otázka času.
A neméně důležitý fakt, díky tobě jsem v kontaktu se svými blízkými. Blog čte i můj bratr, žijící v naši společné zemi původu (..kdy nás poctíš návštěvou???..švagrovko eM, popožeň ho ?:oD) Prostě díky tobě vědí jak si žiju...co mě trápí a co těší.
V budoucnosti, ti míním ubrat fotek. Přemýšlím, že bych je vkládala třeba na "rajče?" a tvůj kabátek bude dle uvážení "zdobit" pouze jedna fotofavoritka ...a třeba i větší...no uvidíme. Zkonzultuji se zdatnějšíma.
Možná by ti slušel i nový štítek s názvem "knihovna"...kde můžu popsat pocity z přečteného...a že já čtu..... docela dost.
A dárkem pro tebe, můj milý bločku (až Handy vyšetří vzácnou chvíli a bude-li to vůbec možné) bude nový kabátek.
Tak to je všechno...buďte vítáni na mé lodi...jménem Aranel :o)
P.S. možná je na čase začít, po vzoru mých oblíbených blogů, psát dovětek...co mě dnes potěšilo :o)
sobota 21. ledna 2012
Sofinka...
...když jsme pro ni přijeli do nové školky, nejdřív brečela.
Prý se bojí, že ji nevrátím mamince. "Sofinko, přece vždycky jsem tě vrátila mamince...nemusíš se bát...i dnes tě s dědou vrátíme mamince"....a ještě větší pláč.... "my jsme se ale přestěhovali do paneláčku a nesmím vám prozradit, kde bydlíme"..." a to nám nemusíš říkat, my to nechceme vědět...my jsme se přijeli za tebou podívat, mám tě rádi a stýskalo se nám"..."i mě se stýskalo" .....a rázem bylo dobře, hlavičce se ulevilo a užili jsme si ve městě, které neznáme (večer před jsme vygooglili pěknou restauraci)...pár prima chvil...a dohnali Mikuláše i Ježíšek opožděně přijel :o)
Prý se bojí, že ji nevrátím mamince. "Sofinko, přece vždycky jsem tě vrátila mamince...nemusíš se bát...i dnes tě s dědou vrátíme mamince"....a ještě větší pláč.... "my jsme se ale přestěhovali do paneláčku a nesmím vám prozradit, kde bydlíme"..." a to nám nemusíš říkat, my to nechceme vědět...my jsme se přijeli za tebou podívat, mám tě rádi a stýskalo se nám"..."i mě se stýskalo" .....a rázem bylo dobře, hlavičce se ulevilo a užili jsme si ve městě, které neznáme (večer před jsme vygooglili pěknou restauraci)...pár prima chvil...a dohnali Mikuláše i Ježíšek opožděně přijel :o)
I Holynky měli radost, že Sofinku viděli :o)
čtvrtek 19. ledna 2012
Frontoví bojovníci
Vy v Praze....vy se máte...žijete si tam kulturně.
No to ano, divadel a v nich různých "kusů" je hojně. Ale třeba.... uvidím já někdy Kaplana v ABC????...nebo Shirley Valentine tamtéž se Simonou Stašovou ????....hm, bez členství a bez předplatného asi těžko....ostatně, když už si tady vylévám své kulturožroutské srdíčko....zná někdo způsob ...klíč ...vychytávku, jak zmíněného docílit? Prosím poraďte...pomozte!!!
Ale ani do ostatních divadel či kulturních podniků se nedostáváme snadno. Leckdy to vypadá přesně jako na fotce z tohoto týdne před našim divadlem v HP(to není celá fronta...ještě pěkně zatočená v útrobách divadla)
A proč jsem po noční svižně vyskočila a mazala hodinu a půl před otevřením pokladny ?( i tak jsem patnáctá v řadě) ...viz program zde...(ano...správně 27.2. bingo!!!!)......a navrch, tohle nebyla jediná fronta tohoto týdne...ještě jiná ...a ještě delší...trvající téměř celé tři hodiny (tím jsem také zodpovídám dotaz, proč nekomentuju...no, mám já kdy?? :oD)
Jojo, trénink z dob minulých se osvědčuje. Jenže, dnes domů nenese banány ani sáček mandlí či kakao. A taky si nenese bouli od zdatné bojovnice Blažkové. V těch dnešních frontách...na kulturu, získávám vzácné informace...kde ještě a jaký "kus" stojí za to vidět, či slyšet.
V takovýchto frontách si my stejnovkusý zvykneme tyknout..vyměnit si mobilní kontakty....a dokonce se přátelit :o) a srdce kulturožrouta plesá, raduje se opět na neopakovatelné kulturní zážitky
P.S. ...tímto zdravím Věru ze Sadské, Alenu, Moniku a její Kláru, Ivanu-učitelku a její kolegyni učitelku matematiky (ano i na slovní úkoly došlo), Ivanku, Andreu, pána číslo tři, Pafčo tebe taky, Aničku, pana Beneše........a nesmím zapomenout ani na klikače :oD
No to ano, divadel a v nich různých "kusů" je hojně. Ale třeba.... uvidím já někdy Kaplana v ABC????...nebo Shirley Valentine tamtéž se Simonou Stašovou ????....hm, bez členství a bez předplatného asi těžko....ostatně, když už si tady vylévám své kulturožroutské srdíčko....zná někdo způsob ...klíč ...vychytávku, jak zmíněného docílit? Prosím poraďte...pomozte!!!
Ale ani do ostatních divadel či kulturních podniků se nedostáváme snadno. Leckdy to vypadá přesně jako na fotce z tohoto týdne před našim divadlem v HP(to není celá fronta...ještě pěkně zatočená v útrobách divadla)
A proč jsem po noční svižně vyskočila a mazala hodinu a půl před otevřením pokladny ?( i tak jsem patnáctá v řadě) ...viz program zde...(ano...správně 27.2. bingo!!!!)......a navrch, tohle nebyla jediná fronta tohoto týdne...ještě jiná ...a ještě delší...trvající téměř celé tři hodiny (tím jsem také zodpovídám dotaz, proč nekomentuju...no, mám já kdy?? :oD)
Jojo, trénink z dob minulých se osvědčuje. Jenže, dnes domů nenese banány ani sáček mandlí či kakao. A taky si nenese bouli od zdatné bojovnice Blažkové. V těch dnešních frontách...na kulturu, získávám vzácné informace...kde ještě a jaký "kus" stojí za to vidět, či slyšet.
V takovýchto frontách si my stejnovkusý zvykneme tyknout..vyměnit si mobilní kontakty....a dokonce se přátelit :o) a srdce kulturožrouta plesá, raduje se opět na neopakovatelné kulturní zážitky
P.S. ...tímto zdravím Věru ze Sadské, Alenu, Moniku a její Kláru, Ivanu-učitelku a její kolegyni učitelku matematiky (ano i na slovní úkoly došlo), Ivanku, Andreu, pána číslo tři, Pafčo tebe taky, Aničku, pana Beneše........a nesmím zapomenout ani na klikače :oD
neděle 15. ledna 2012
Marušku jsme navštívili ....
Australian Pink floyd
záběr z Pepovo mobilu |
Nutno podotknout, že po lehké bilanci loňského roku jsem měla v úmyslu v tom letošním výrazně omezit návštěvy kultury.
Našinec by počeboval kupovat asi tisíc jiných věcí (natož některé dospělé děti, že ...zejména to, které láryfáry přestalo platit poplatky za energie???...a ono pak jednomu hrozí odpojení elektřiny...a nám je ve finále vyčítáno, že jedno co chudák vnouče???...no a že mamince jedno co dítě ?.) Jenže, už nyní v polovině ledna to nevypadá.
Nijak se prozatím nežinýrujeme a druhý lednový týden můžeme rovnou nazvat "napříč hudebními žánry" protože takový opravdu byl. Pondělí BArování....v úterý Salmovská a v ní jazzík s nádechem starých časů...a dnes ..dnes dárek přímo od Ježíška...Astralian Pink floyd.
Abychom si mohli v klidu užít večera, bylo nutné aby Holynky měli hlídaní. Jejich au pairs, přijeli až z Rudné. A tak rychle upéct šunkáče a nějakou tu buchtu. Michalka s tátou si uvaří Pulmoran a pak se připravují na válku lodí.
A my v klidu vyrážíme směr Tesla Aréna.
Pepa si dává ještě klobásu, já bechera a bavíme se na přicházejícím obecenstvu...samí "staří" kluci ...i holky :oD... pak už usedáme.
Pod náma čtyřčlenná sekce ze Slovenska. První polovinu doslova a pořádně hlasitě prokecala. A když zazní první tóny Hey you, neudržím se a slušně požádám aby nerušili....už to vidím, jak se budou zítra chlubit "aaaaa boli sme v Prahe na Flojdoch...super to bolo...perfektne sme si pokecali"...téda, tolik energie a peněz na h...o...ale doma jim budou všichni kamarádi závidět.
Od Australian Pink floyd mě dost lidí zrazovalo...je prý lepší si ponechat v sobě nostalgii. To byl důvod proč jsem na ně nešla někdy před dvěma roky. A pak jsem si říkala, jakou nostalgii to myslej ty lidi...tu ze starého magnetofonu, kdy kus pásku z otáčející kotouče B 90 při otáčení šuměl...nebo tu v obýváku u kamaráda, který měl příbuzenstvo za čarou a dárkem dostal věž a kazetové pásky a my trávili hodiny u něj doma v obýváku...a poslouchali právě Pink floyd...a samosebou tiše záviděli.
No ano, našinec má již dnes doma také věž a mnohem lepší média ale proč nejít na pořádný živák.
Dobře jsme udělali, hudebníci z Austrálie byli vynikající....mám leaserem pročištěnou pátou čakru :oD... a srdce rockera bilo jak má....a obří růžový klokan na pódiu v závěru pobavil :o)
Nelituju toho, naopak jsem ráda....a vůbec...zahájili jsme letošní rok moc hezky :o)
sobota 14. ledna 2012
Tam nechoďte, tam....
...nerostou...říkali nám kdysi houbaři v lese. A neradili dobře, protože během pár minut jsme museli sundavat bundy aby bylo kam zbírat praváky.
Dnes jsme v lese nebyli ale u mé kadeřnice v Lysé. A všichni včetně naši švagrové nám restauraci poblíž výstaviště nedoporučoval.. ...Riskli jsme to a do restaurace U krále Václava
jsme pozvali i švagrovou Vé. Chtěli jsme si ji udobřit, vyčinila nám, že jsme ji na Nový rok neposlali sms s přáním. No já vím, je to neomluvitelné...těžko vysvětlit, že každý dostal email nebo se hromadně přálo na facu...také jsme řešili v závěru roku jiný problém...jednoduše stalo se. Kajeme se a zveme na večeři.
Restaurace je vynikající. V krbu hořel oheň, jídlo výborné a krásně naservírované, ceny v porovnání s Prahou příjemné. Co dodat....no snad jen jednu maličkost, že my od švagrové Vé taky nedostali na Nový rok sms s přáním :o(
Dnes jsme v lese nebyli ale u mé kadeřnice v Lysé. A všichni včetně naši švagrové nám restauraci poblíž výstaviště nedoporučoval.. ...Riskli jsme to a do restaurace U krále Václava
jsme pozvali i švagrovou Vé. Chtěli jsme si ji udobřit, vyčinila nám, že jsme ji na Nový rok neposlali sms s přáním. No já vím, je to neomluvitelné...těžko vysvětlit, že každý dostal email nebo se hromadně přálo na facu...také jsme řešili v závěru roku jiný problém...jednoduše stalo se. Kajeme se a zveme na večeři.
Restaurace je vynikající. V krbu hořel oheň, jídlo výborné a krásně naservírované, ceny v porovnání s Prahou příjemné. Co dodat....no snad jen jednu maličkost, že my od švagrové Vé taky nedostali na Nový rok sms s přáním :o(
Jazz Bluffers v lednu
Hned v úterý. Myslím, že se nikomu nechtělo. A co mě?...po třech nočních, Baru a navrch nějaký ten zdravotní problém.
Ale nakonec jdu, podaří se mi zblbnout i další účastníky Baru(ta vzala sebou zaoceánskou sekci i Nagano se přidalo :oD)...zejména ty, díky kterým jsme měli možnost poznat skělou kapelu...Jazz Bluffers
A ještě takhle....nic proti suzafonům (natož hráčům na tento převeliký hudební nástroj)ale když nám Petr Zimák dával informaci, že dnešní večer bude hrát nejlepší hráč na kontrabas...vůbec mě nenapadlo, že by to byl ON....prostě Franta Raba!..(jj...jak příznačné...pořád zdobí zeď podpisů v Salmovské i ten od Zuzky Navarové¨)
Ještě jeden vzdácný host tohoto večera....samotný Bob Zajíček
No já myslím, moc povedený a příjemný večer.
Ale nakonec jdu, podaří se mi zblbnout i další účastníky Baru(ta vzala sebou zaoceánskou sekci i Nagano se přidalo :oD)...zejména ty, díky kterým jsme měli možnost poznat skělou kapelu...Jazz Bluffers
A ještě takhle....nic proti suzafonům (natož hráčům na tento převeliký hudební nástroj)ale když nám Petr Zimák dával informaci, že dnešní večer bude hrát nejlepší hráč na kontrabas...vůbec mě nenapadlo, že by to byl ON....prostě Franta Raba!..(jj...jak příznačné...pořád zdobí zeď podpisů v Salmovské i ten od Zuzky Navarové¨)
Ještě jeden vzdácný host tohoto večera....samotný Bob Zajíček
Skvělá zpěvačka i baba....Darja Kuncová |
No já myslím, moc povedený a příjemný večer.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)