Aranel

I v neděli....

2012-01-29T22:30:00.000+01:00

...bylo třeba trošku poklidit. V prosinci jsme si pořídili...za tímto účelem.... nový vysavač. Bylo hodně těch " pro" včetně ekologického úhlu. Pravdou je, že saje výborně a práce s ním je radost. Jenže, všechen ten fujbajbl, který by se měl filtrovat v nádrži s vodou ...a z části tak koná...zůstava pod víkem vodního filtru. A po příjemné práci se sympatickým elkologickým pomocníkem nastáva těžká půlhodina, kyž je třeba nádobu zanešenou vysátým bordelem vyčistit....žádné inzerované vylít a spláchnout.
Pepa by rád vysavač vyreklamoval...ale jak reklamovat výrobek, který není v žádné poruše?...přihlédli by i k faktu, že ho Holy nemá ráda ...a jak může tak ho kousne?...a co ty Nelo, jsi pro a nebo proti?

Pak už dorazila milá návštěva...

...Tom s Evičkou...poobědvali jsme .....masová roláda....moje nová vychytávka, peču ji ve formě na srnčí hřbet....

Po malém relaxu se jdeme projít ...na Chvaly....tak krásný den je třeba ukončit tečkou...sladkou :o)

Perfect days

2012-01-28T21:09:00.001+01:00

...jsou takové...když máte volno a můžete co chcete a co se vám líbí....a s tím, kdo se vám líbí :o)
Začnete vydatným spánkem..... pokračujete příjemnou snídaní ...protáhnete se při úklidu příbytku....i na delší procházce s pejsky.....připravíte lahodnou manu na zbrusu nové pánvi....a pak ...jdete třeba do kina na stejnojmenný film...Perfect deys

A film Alice Nelis se nám líbil. Líbily se nám herecké výkony, ....děj se odehrává... nemoc ale přece jen v prostorách naši oblíbené La Frabriky.......fajn muzika ...jj i Vojtínek Dyk a spol...kdo viděl naživo La Putiku ví ...povedená komedie

Oslava narozenin....

2012-01-27T21:24:00.005+01:00

...dvou malých prima holek :o)...a já měla šanci být u toho.
Zeptala jsem se maminek .."dovedete si představit, že jim jednou bude třeba třicet?"...."nedovedem" říkaly.

Hmmmm. noo já už dovedu :o)
Tempora mutantur, et nos mutamur in illis (časy se mění a my se měníme v nich)

Ženo, přeji....

2012-01-24T12:32:00.002+01:00

...hodně šťastných kilometrů!!!!!!!!

Co mi dnes udělalo radost ? ...moje dospělá dcera :o)

Navždy spolu

2012-01-24T10:09:00.004+01:00

Otázky o tom co s námi ..potom..jsme začali řešit na podzim.

Umřel totiž náš švagr Tonda. Všichni pozůstalí jsme byli skálopevně přesvědčeni, že rodinná hrobka, kterou kdysi dávno pronajala naše Maruška je naše. Tedy hrob, který samozřejmě není možné vlastnit ale pronajímat...že je prostě na jméno Marušky.

Jenže ve stejný čas umřel i někdo z jiné rodiny. Nám příbuzensky hodně vzdálené. Věděli jsme, že před lety si nechali uložit urnu své maminky do tenkrát "našeho" hrobu ale netušili jsme další skutečnosti. Maruška zřejmě již pod vlivem své nemoci, přepsala pronájem hrobky na ony vzdálené příbuzné....prý se o hrob budou starat, že je už stará nemocná ..... A hrob tedy najednou nebyl náš. A, že švagrovou...která najednou neměla tím pádem kam svého nebožtíka uložit ...to málem kleplo, to nemusím barvit. Prostě v dnešní době se dějí věci...to nejen rozum zůstává stát.

Tato skutečnost měla vliv i na naši domácnost. Vysedávali jsme s Pepou a tuatam přemítali o našich představách. Co s námi.

Ono, že naše tělá zredukují do dvou krabic, takový skutek je daný zákonem. O tom žádná. Jenže co s ním ...popelem.

Švagrová vyřešila svoje dilema svérazně. Vytvořila totiž doma v předsíni jakýsi oltář a tam urnu uložila, vyzdobila. A tak má každý, kdo přichází i odchází možnost se s Tondou pozdravit.

Hm pěkný, jenže si říkám, co s tebou Tondo až nebude švagrová Vé? kdo tě bude chtít jako vítací bednu? Nepřenesla švagrová tento problém na někoho jiného...dalšího pozůstalého?

I to byl moment, který nás prinutil o věci uvažovat trochu vážněji. Pokusit se vzít i naši smrt jako součást jen a jen našich životů a nic nenechávat na chudácích pozůstalých.

Pepa měl od začátku jasnou představu o uložení své urny.... do hrobu. Měl jen jedno dilema, na jaký hřbitov?

To moje svobodumyslná povaha se projevila i zde. Přemýtala jsem o rozptýlení. Na louce, v lese, do vody, do moře....je to těžké, protože míst, které mám ráda je tolik. Navíc, pocházím ze Slovenska a uložit mě tam by jistě nebyl problém, problém by byl, že by asi se mnou nejel Pepa. Nesdílí se mnou vztah ke hřbitovu pod Martinskými hoľami.

A tak jsme se jednoho podzimního dne, kolem dušiček, vypravili na náš hřbitov. Společnost povětšině veselá, páč v našem okolí žije hodně světských..to se odráží i na hřbitově. Má zde hrob ředitelka cirkusu, provazolezec, několik artistů ....všechny jejich hrobky černé s velkou fotografií přes celý kámen. Při asi třetím jsme nevhodně vyprskli smíchy...a malé místečko v koutě HočoPočo hřbitova vybrali. Pronájem na 10 let již uhrazen.

Další zamyšlení, nad tím jak se rozloučit, přišlo s nedávným pohřbem našeho souseda.

Pepa pořídil za všechny nájemníky veliký věnec a bylp ho třeba předat do smuteční místnosti, zezadu. Doprovázela jsem ho, otevírala dveře a přidržovala, když bylo třeba. A přišel šok. U rampy zezadu stál kontejner. Byl téměř plný nových věnců. Má to logiku já vím. No asi jsem skrblík ale přišlo mi to hodně ...vyhození peněz. Asi ano. Protože kytky a věnce zdobili okolí rakve tak ...bratru 20 minut. A hned šup do kontejneru.

Ještě jedna věc mě zarazila. Rozlučkový obřad. Přišla úplně cizí paní, která z pozůstalým neměla nic společného, nikdy se s ním nesetkala, neznala ho. A tá paní se ...jak ji to tlusté břicho nasoukané v saku umožnilo...uklonila a pronesla směrem k nám ...ať se během reprodukované hudby každý sám v sobě rozloučí s pozůstalým.

A už při prvním šlágru Petra Spáleného "Až mi andělé" ... jede v hlavě, že tohle nechci. Uznávám rituál rozloučení. To ano. I já mám potřebu projevit úctu účastí na pohřbu. Jenže já to pro sebe nechci. Takhle ne.

A kdo ještě vydržel tuto pro někoho morbidní úvahu, tak vydržte do konce. Bude veselý.

Vzpoměla jsem si totiž na jeden americký film "P.S. Miluji tě"....

No jo no...taky jsem si říkala, když jsem viděla tu ocvokovanou bednu a na tom opravdu netrvám. Netrvám vůbec aby se zůčastňovali rozlučky mé sežehnuté ostatky. Stačí svíce a kytička.

Ale představa, že se rozloučí pozůstalí v prostředí příjemné hospůdky se zatemněnými okny, že každý kdo mě nebo Pepu zná...má možnost říct, to co je pro něj důležité, co by rádi.... že všichni kdo dobrovolně přijdou se vzájemně pak pobaví, popovídají...protože život zaplaťpánbůh pro ostatní jde dál ...to mi přijde najednou ne jako kýč ale jako rozumné rozhodnutí.

Já to tak chci, tak si to dokážu představit. A za oněh 35tis., by to mohl být docela pěkný mejdan :oD

No a nyní, kdy máme s Pepou vše vymyšlené, můžeme v klidu užívat života a radovat se z něj :o)

Kytička pro tebe

2012-01-23T20:28:00.004+01:00

Trávíme spolu již celé dva roky.

Za tu dobu, co jsme spolu jsem se naučila svoje pocity trošinku v tobě kódovat a tak když si v nás zalistuji, vím moc dobře jak jsem se v onen okamžik cítila a co mě.. trápilo. A můžu s klidným svědomím říct, že nejsi drbárna. To by ti neslušelo a nikomu ani neprospělo ale páru si u tebe vypustím. A za to ti patří dík.

To, že nežijeme v ideálních rodinných vztazích tebou prosakuje. ..posledním příspěvkem nějak víc.

Já jsem pořád přesvědčená, že bývá pro dítě (natož dospělé) mnohem lepším vzorem rodič, který má kuráž začít znovu, než ten co se choulí v koutě...no ano třípokojového bytu.

Můj moudrý a statečný muž říká, čas ukáže.

A já přidávám společné přání, ať ho máme všichni dostatek...ať máme čas poznat se a užívat si každé volné chvíle...se všemi ...minimálně se všemi pěti vnoučaty.

(A kdo ví ví a kdo neví..... ale chce vědět...ať si třeba přečte knížku Devátý dotek....protože i muži mívají své....žel ) A pro Vás všechny, kteří máte potřebu mě komentovat osobněji....prosím nezapomeňte, že mám i svůj soukromý mail. ...lydia11@seznam.cz...není v mém úmyslu nikoho poškodit a cojávím...kdo Aranelku čte.

Ale milý bločku zpátky k tobě, prožíváme i hezké a pozitivní momenty z mého života a ty neseš na své stránce. To zase jo.
Pomáhal a doufám i dále budeš s krmením Mišelína a dle mých informací nejen mě. A to je záslužný čin.
Jsi vlastně i malou kuchařkou :o)
V poslední době máš také velice výraznou funkci kulturního referenta. A aby ne, my domácí se řadíme do sorty kulturožroutů a povinnujeme se informovat o návštěvách divadel a jiných sálů.

Za co jsem ti ale vděčná nejvíc , že jsem díky tobě našla tolik přátel a kamarádů. Tolik prima lidí, se kterými si mám co říct. Je pravda, že ještě pořád u tebe potkávám pouze ty virtuální kamarády. Ale kdo ví....může vše být pouhá otázka času.
A neméně důležitý fakt, díky tobě jsem v kontaktu se svými blízkými. Blog čte i můj bratr, žijící v naši společné zemi původu (..kdy nás poctíš návštěvou???..švagrovko eM, popožeň ho ?:oD) Prostě díky tobě vědí jak si žiju...co mě trápí a co těší.

V budoucnosti, ti míním ubrat fotek. Přemýšlím, že bych je vkládala třeba na "rajče?" a tvůj kabátek bude dle uvážení "zdobit" pouze jedna fotofavoritka ...a třeba i větší...no uvidíme. Zkonzultuji se zdatnějšíma.

Možná by ti slušel i nový štítek s názvem "knihovna"...kde můžu popsat pocity z přečteného...a že já čtu..... docela dost.

A dárkem pro tebe, můj milý bločku (až Handy vyšetří vzácnou chvíli a bude-li to vůbec možné) bude nový kabátek.

Tak to je všechno...buďte vítáni na mé lodi...jménem Aranel :o)

P.S. možná je na čase začít, po vzoru mých oblíbených blogů, psát dovětek...co mě dnes potěšilo :o)

Sofinka...

2012-01-21T17:14:00.001+01:00

...když jsme pro ni přijeli do nové školky, nejdřív brečela.
Prý se bojí, že ji nevrátím mamince. "Sofinko, přece vždycky jsem tě vrátila mamince...nemusíš se bát...i dnes tě s dědou vrátíme mamince"....a ještě větší pláč.... "my jsme se ale přestěhovali do paneláčku a nesmím vám prozradit, kde bydlíme"..." a to nám nemusíš říkat, my to nechceme vědět...my jsme se přijeli za tebou podívat, mám tě rádi a stýskalo se nám"..."i mě se stýskalo" .....a rázem bylo dobře, hlavičce se ulevilo a užili jsme si ve městě, které neznáme (večer před jsme vygooglili pěknou restauraci)...pár prima chvil...a dohnali Mikuláše i Ježíšek opožděně přijel :o)

I Holynky měli radost, že Sofinku viděli :o)

Frontoví bojovníci

2012-01-19T23:00:00.007+01:00

Vy v Praze....vy se máte...žijete si tam kulturně.

No to ano, divadel a v nich různých "kusů" je hojně. Ale třeba.... uvidím já někdy Kaplana v ABC????...nebo Shirley Valentine tamtéž se Simonou Stašovou ????....hm, bez členství a bez předplatného asi těžko....ostatně, když už si tady vylévám své kulturožroutské srdíčko....zná někdo způsob ...klíč ...vychytávku, jak zmíněného docílit? Prosím poraďte...pomozte!!!

Ale ani do ostatních divadel či kulturních podniků se nedostáváme snadno. Leckdy to vypadá přesně jako na fotce z tohoto týdne před našim divadlem v HP(to není celá fronta...ještě pěkně zatočená v útrobách divadla)

A proč jsem po noční svižně vyskočila a mazala hodinu a půl před otevřením pokladny ?( i tak jsem patnáctá v řadě) ...viz program zde...(ano...správně 27.2. bingo!!!!)......a navrch, tohle nebyla jediná fronta tohoto týdne...ještě jiná ...a ještě delší...trvající téměř celé tři hodiny (tím jsem také zodpovídám dotaz, proč nekomentuju...no, mám já kdy?? :oD)
Jojo, trénink z dob minulých se osvědčuje. Jenže, dnes domů nenese banány ani sáček mandlí či kakao. A taky si nenese bouli od zdatné bojovnice Blažkové. V těch dnešních frontách...na kulturu, získávám vzácné informace...kde ještě a jaký "kus" stojí za to vidět, či slyšet.
V takovýchto frontách si my stejnovkusý zvykneme tyknout..vyměnit si mobilní kontakty....a dokonce se přátelit :o) a srdce kulturožrouta plesá, raduje se opět na neopakovatelné kulturní zážitky

P.S. ...tímto zdravím Věru ze Sadské, Alenu, Moniku a její Kláru, Ivanu-učitelku a její kolegyni učitelku matematiky (ano i na slovní úkoly došlo), Ivanku, Andreu, pána číslo tři, Pafčo tebe taky, Aničku, pana Beneše........a nesmím zapomenout ani na klikače :oD

Marušku jsme navštívili ....

2012-01-15T23:56:00.002+01:00


v neděli. Přidala se k nám i švagrová Vé. Nevím proč, mysleli jsme si, že si Marušku	alespoň na den dva veme ...když je nyní sama, ovdovělá ale ne....prý by doma dva dny v kuse nevydržela. Těžko soudit, ani to nemá nikdo v úmyslu. Nevadí, Maruška půjde na příští víkend k nám.

Australian Pink floyd

2012-01-15T01:18:00.010+01:00

záběr z Pepovo mobilu

Nutno podotknout, že po lehké bilanci loňského roku jsem měla v úmyslu v tom letošním výrazně omezit návštěvy kultury.
Našinec by počeboval kupovat asi tisíc jiných věcí (natož některé dospělé děti, že ...zejména to, které láryfáry přestalo platit poplatky za energie???...a ono pak jednomu hrozí odpojení elektřiny...a nám je ve finále vyčítáno, že jedno co chudák vnouče???...no a že mamince jedno co dítě ?.) Jenže, už nyní v polovině ledna to nevypadá.
Nijak se prozatím nežinýrujeme a druhý lednový týden můžeme rovnou nazvat "napříč hudebními žánry" protože takový opravdu byl. Pondělí BArování....v úterý Salmovská a v ní jazzík s nádechem starých časů...a dnes ..dnes dárek přímo od Ježíška...Astralian Pink floyd.

Abychom si mohli v klidu užít večera, bylo nutné aby Holynky měli hlídaní. Jejich au pairs, přijeli až z Rudné. A tak rychle upéct šunkáče a nějakou tu buchtu. Michalka s tátou si uvaří Pulmoran a pak se připravují na válku lodí.
A my v klidu vyrážíme směr Tesla Aréna.

Pepa si dává ještě klobásu, já bechera a bavíme se na přicházejícím obecenstvu...samí "staří" kluci ...i holky :oD... pak už usedáme.

Pod náma čtyřčlenná sekce ze Slovenska. První polovinu doslova a pořádně hlasitě prokecala. A když zazní první tóny Hey you, neudržím se a slušně požádám aby nerušili....už to vidím, jak se budou zítra chlubit "aaaaa boli sme v Prahe na Flojdoch...super to bolo...perfektne sme si pokecali"...téda, tolik energie a peněz na h...o...ale doma jim budou všichni kamarádi závidět.

Od Australian Pink floyd mě dost lidí zrazovalo...je prý lepší si ponechat v sobě nostalgii. To byl důvod proč jsem na ně nešla někdy před dvěma roky. A pak jsem si říkala, jakou nostalgii to myslej ty lidi...tu ze starého magnetofonu, kdy kus pásku z otáčející kotouče B 90 při otáčení šuměl...nebo tu v obýváku u kamaráda, který měl příbuzenstvo za čarou a dárkem dostal věž a kazetové pásky a my trávili hodiny u něj doma v obýváku...a poslouchali právě Pink floyd...a samosebou tiše záviděli.

No ano, našinec má již dnes doma také věž a mnohem lepší média ale proč nejít na pořádný živák.
Dobře jsme udělali, hudebníci z Austrálie byli vynikající....mám leaserem pročištěnou pátou čakru :oD... a srdce rockera bilo jak má....a obří růžový klokan na pódiu v závěru pobavil :o)
Nelituju toho, naopak jsem ráda....a vůbec...zahájili jsme letošní rok moc hezky :o)

Tam nechoďte, tam....

2012-01-14T23:24:00.001+01:00

...nerostou...říkali nám kdysi houbaři v lese. A neradili dobře, protože během pár minut jsme museli sundavat bundy aby bylo kam zbírat praváky.
Dnes jsme v lese nebyli ale u mé kadeřnice v Lysé. A všichni včetně naši švagrové nám restauraci poblíž výstaviště nedoporučoval.. ...Riskli jsme to a do restaurace U krále Václava
jsme pozvali i švagrovou Vé. Chtěli jsme si ji udobřit, vyčinila nám, že jsme ji na Nový rok neposlali sms s přáním. No já vím, je to neomluvitelné...těžko vysvětlit, že každý dostal email nebo se hromadně přálo na facu...také jsme řešili v závěru roku jiný problém...jednoduše stalo se. Kajeme se a zveme na večeři.

Restaurace je vynikající. V krbu hořel oheň, jídlo výborné a krásně naservírované, ceny v porovnání s Prahou příjemné. Co dodat....no snad jen jednu maličkost, že my od švagrové Vé taky nedostali na Nový rok sms s přáním :o(

Jazz Bluffers v lednu

2012-01-14T12:35:00.001+01:00

Hned v úterý. Myslím, že se nikomu nechtělo. A co mě?...po třech nočních, Baru a navrch nějaký ten zdravotní problém.
Ale nakonec jdu, podaří se mi zblbnout i další účastníky Baru(ta vzala sebou zaoceánskou sekci i Nagano se přidalo :oD)...zejména ty, díky kterým jsme měli možnost poznat skělou kapelu...Jazz Bluffers

A ještě takhle....nic proti suzafonům (natož hráčům na tento převeliký hudební nástroj)ale když nám Petr Zimák dával informaci, že dnešní večer bude hrát nejlepší hráč na kontrabas...vůbec mě nenapadlo, že by to byl ON....prostě Franta Raba!..(jj...jak příznačné...pořád zdobí zeď podpisů v Salmovské i ten od Zuzky Navarové¨)

Ještě jeden vzdácný host tohoto večera....samotný Bob Zajíček

Skvělá zpěvačka i baba....Darja Kuncová

No já myslím, moc povedený a příjemný večer.

Barování v lednu

2012-01-11T23:46:00.010+01:00

....a zas si cestou do MB říkám "ještě jednou a dám si pauzu"...jenže pak ve dvě ráno, cestou domů už přemýšlím, jestli se mi podaří ulovit lupeny na příště. A jestli jich bude dost aby stejně jako tento večer seděli v hudebním klubu i moje dospělé děti a samosebou Pepa...a jestli i příště zde potkám své přátelé.....taková příjemná závislost to Bařmení....

Velké tajemství, které ukrývá Sandra Nováková do poslední chvíle. Interpreti jsou nám zatajeni do poslední chvíle.

Přistihla jsem se, že si cestou tam tipuji, kdo bude večer účinkovat. A přiznávám, že některé zpěváky, bych netipovala ani ve snu....tedy ani v tom nejhezčím snu....jako dnes, když zavítal do Malostranské besedy František Segrado.

Františka my máme moc rádi. Je to náš snídaňový interpret(taky Szidi Tobias, Norah Jones....ano je jich víc)když mám volno míváme takové pohodové snídaně, Pepa někdy vypne mobil a já prostírám...sněhobílé ubrousky...hrníčky s obrázky impresionistů...konvice vařící Dimbuly Unduvely...šunka, sýr ,med..opečený chleba... povídání, společné plány ...a jako třešína na dortu... František Segrado.

To kdyby se někdo zeptal Pepy, koho by si na barování přál, vím, jistě, že by zaznělo jméno(krom Juwany :oD) Radka Pavlovčinová ...jeho přání se splnilo

Pořadem provázel...ostatně jako vždy.... Filip Rajmont...náš oblíbený potomek slavných předků. Tento večer nebyl úplně ...alespoň se mi zdálo...v pohodě...takový trošku nerozdováděný(na to,že je rozdováděný leden :o)... ani nás neinformoval o stavu kytky z terasy... prorostla už celým domem až k základům?...nebo uschla? :oD...zdá se, že bez této informace se mi bude špatně spát..do února

Jelení loje...jsou prostě skvělé...to žádný koment nepoví...to se musí zažít :o)

Michal Skořepa mě tentokrát nepotěšil svým psychodelickým ...projevem :o)))...ale s Bendíkem, to byla jiná káva

tričenko Honzy Nedvěda

Jan Smigmator....mám pocit, že jazz zpíval už jako malý kluk.

Jan je na můj vkus příliš uhlazený...zpívá hezky ale ....něco by to chtělo...rozcuchat tu jeho uhlazenost, pil vůbec na baru?...prý jo :o)

Již podruhé Vít Coural, mladý ...dnešní večer jistě nejmladší ale talentu má kluk za velkého

Věra Nerušilová

A Zlatíčko...Věra Nerušilová.

Přijela po večerním představení v divadle ABC.."pan Kaplan má třídu rád" společně s Ondřejem Rumlem....a společně zapěli...."kde si včera byl a s kým ..." Věra svým hlubokým sametovým altem v roli Waldíka a Ondra za Pilarku...pěkně nás bavili :o)


Barování nás baví.....a baví evidentně i účinkující. Lednový rozdováděný večer končil hodně pozdě v noci ...a někteří z nás pořád neměli dost. Povídalo se, hrálo, zpívalo ...i fotilo :o)

Jsem moc ráda, že si Gabro tento večer pěkně užila. Zahájila tím ...trošku s předstihem ...oslavu svých narozenin :o)

a pěkná videjíčka z lednového Barování u Wlčice :o)

Toník....

2012-01-07T16:21:00.002+01:00

...potřeboval profilovku.... já chtěla s nejstarším vnoučetem fotku.....no a Gabro chtěla zkoušet světla ...prostě výborná kombinace
P.S. mám i pár jen pro Pepu :o)

Gábi, moc děkujeme...už se těším na únor...s Ženou a snad i Mužem :o)

Sen

2012-01-05T12:33:00.003+01:00

Zdál se mi sen.

Na břehu řeky stál muž. Byl smutný, utrápený. Nevěděl jak se dostat na druhou stranu. Povzbuzovala jsem ho, že to jistě dokáže..."je to tak snadné...jen se vzneseš a letíš"...podala jsem mu ruku a opravdu jsme se vznesli a letěli nad krajinou.

A nad temnou řekou jsem dostala strach a na druhém břehu raději hned přistála(překvapená sama ze sebe, že jsem to dokázala)...ale on letěl dál....

A dopoledne jsme se dověděli smutnou zprávu...navždy nás opustil jeden moc hodný člověk.

Vánoční koleda....

2012-01-01T22:23:00.003+01:00

...byl odvážný počin.
Jenže trávit konec roku v noci na Florenci, je také odvážné :o).
Nedalo se ale nic dělat, leda odmítnout prosbu kolegy, na kterého padla letošní směna.
Souhlasila jsem, ostatně oslavy s koncem roku nejsou hitem naší domácnosti i s ohledem na Holynky.

Rozhodla jsem se trávit konec roku po svém..než tedy nastoupím na noční směnu....kulturožroutsky :o)..koupila vstupenky do divadla Hybernia na odpolední představení... Vánoční koleda.

Klasický příběh Ch. Dickense jsme si před pár lety zopakovali 3D kině..jo tá pěkná klouzanda až se jednomu zatočila hlava....a dnes muzikálový počin. I když muzikál v pravém slova smyslu to nebyl.
Ale odvážný počin rozhodně ano. A to od Ondřeje Sokola, režiséra (i herce...jojo ta Partička, kde se na jeho kouscích bavíme...naposled špunt od od šampusu :oD).
Vměstnat do klasického příběhu současnou hudbu ale navíc hned tři žánry. Ale jelikož můžu rockového Davida Kolera, který působil tak...příjemně Stingovsky .... Szidi Tobias s jejími šansony a zvláštní hlas, byla až magická....a opravdu nic proti hlasu Maryny Vyskvorkyny a jejím áriím. Bylo to osvobozující. Takové lámaní hranic ...ovšem bezbolestné, příjemné ..osovobozující.
A ....málem jsem zapoměla na vynikající herecký výkon Karla Rodena...on snad toho lakotu Scrooga nehrál..on ním prostě žil :oD ...a Ivanka?...Ivanka Chýlková nás překvapila příjemným projevem i zpěvem (zejména Pepa byl z ní nadšený ...inu velká holka :oD)

Pak už jsme si došli na kousek lososa se zeleninou zde a šupky hupky končit starý a vítat nový rok, do práce.

Ať se dobré věci dějí....

2011-12-31T23:18:00.002+01:00

...nám všem :o)

"Pojď se projít ....

2011-12-28T17:58:00.002+01:00

...na Vyšehrad" řekla jsem

"a co když bude pršet?"..řekl muž. "No, tak se schováme v restauraci"..trvala jsem na svém.

Podolská porodnice...narodila se tam téměř všechna naše vnoučata...pěkně jsme si zavzpomínali :o)


celou dobu drobounce pršelo

Holynkám se líbila světla ...chtěla z nich pít ...asi :o)


Zvonkohra...cinkala Tichou noc

Potkali jsme úctyhodný počet lidí, kteří znají plemeno DDT (Dandie dinmont terier)...někteří i dandíky vlastnili

"Mělas ženo výborný nápad " :o)

Jaké byly Vánoce?

2011-12-27T23:33:00.006+01:00

Ptaly se mě přátelé.

Tyto Vánoce mi vydatně pomáhala Miška, se kterou jsme se hlídaly. Pomáhala nápady, třeba vymýšlela nové tradice.

"Babi, co kdybychom udělaly každému na talířek čokoládku...každému jinou" No bezva nápad. Jenže v televizi šla jedna pohádka za druhou a tak jsem se do výroby pustila sama.

Potvory z formiček nešly vyklepnout ale naštěstí jsem také vylila čokoládu do papírových košíčků. (ta z formiček šla snadno vyklepnout po Vánocích :oD)

Nebo měla pro mě vlídné slovo:

"Auuuuuuu...ruplo mi v koleně" křičím z kuchyně. "Babi,to ti ruply nervy "

Na štědrý den jsme po obědě vypravili na Chvalský zámek. Procházka nám prospěla. A ještě víc nám prospěl pohled na živý betlém a poslech pěveckého zboru, který moc krásně zpíval koledy

Nechali jsme si skautem zapálit betlémské světlo. Na nádvoří jsme potkali své sousedy, přátelé...to byly moc silné okamžiky

...a pak už honem dom....smažit kapra a řízky. Nakonec jsme se sešli všichni ve zdraví. Dárky snad udělali všem alespoň malou radost...každopádně myslím překvapili :o)

Honzík nás hezky vyfotil....máme třígenerační fotky :o)
A já fotím bílou...nějak mi chybí ta čistá i když studená peřina...chybí mi prostě sníh.
Letošní Vánoce byly moc povedené, krásné...i s pocitem dobře vykonané práce doma můžu na Boží hod jít do práce jako takové...hned ráno po páté :o)

Zhruba od třetího adventu mi zní v uších jedna píseň: Vzešla nám růže krásná z něžného kořene.....(kdo se přidá?)

Veselé Vánoce Vám všem :o)

2011-12-23T17:00:00.003+01:00

P.S. ctíme naše tradiční svátky ...jen nám Holynky ve vánočních čepicích připadají vtipné :o)...krásné svátky všem
oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo

Vánočka nevánočka.....léta jsem bojovala s Pepou. Nemá rád vánočku. No, vlastně má rád mazanec a pozřít zapletené těsto mu činí nějaké zvláštní potíže. Fóbie?? Nevím. O rodinném zvyku u Karásků péct mazanec na Vánoce mě Maruška informovala snad hned při prvním našem setkání....jojo ty maminky.
A tak jsem zase pro změnu získala fóbii já. No jen řekněte, péct na Vánoce mazanec???? Jenže, letos se mi podařilo tuto Vánoční válku ukončit a založila jsem novou tradici. V Norimberku měli moc krásné pečící formy ze silikonu. I šoupla jsem těsto do ní ...pravda vypadá spíš jako dort, dno má poseto mandlemi ale co ...alespoň se nám nebudou plést tradíce....a popravdě i práce mám méně :o)

Norimberk

2011-12-20T00:23:00.001+01:00

Na vánoční trhy k našim sousedům jsme se odhodlali jet poprvé loni.

Tenkrát jsme utekli do Drážďan.. A ze stejných důvodů jsme letos odjeli do Norimberka.

A byl to dobrý nápad. Trhy jsou zde mnohem větší, historická část města kouzelná, restaurace stylově nazdobené, obsluha příjemná a rychlá, kavárny voňavé bez reprodukované hudby, místní speciality výborné a krásným zážitkem byl i konzert pro varhany v kostele Panny Marie.

Naďa Válová

2011-12-16T15:11:00.000+01:00

"Kdo to je?" ptal se mě každý, když jsem se chlubila nově nabytými vstupenkami. " Jooo..to je tá trémistka z pěvecké soutěže Superstar" najednou bylo jasno .. zde ...již tenkrát mě zaujala a držela jsem pěsti, jenže to bohužel k postupu z dvacítky nestačilo.
Naďa Válová ale jak šel čas se stala "ženou v cizím pokoji" v projektu Kudykam i "ohroženým druhem", tedy jedna ze zpěvaček, která nazpívala na stejnojmenném albu píseň V úzkých a Jak se ten chlap na mě dívá....mimochodem oceněno Zlatým Andělem.
Včera v HP divadle vystoupila se svým prvním samostatným hudebním projektem....."S úctou Evě Olmerové".... za doprovodu klavíristy odzpívala všechny známé hity ...jako třeba Já hledám štěstí,, Černá kára nebo Čekej tiše. A musím říct, že to byla skvělá volba. Od prvního okamžiku nás mrazilo v zádech..její hlas je opravdu ojedinělý. Jestli se dočkáme hudebního nosiče, budu mezi prvními kdo si ho poběží koupit.

V druhé části následovaly její nové písničky a již zmíněné z Ohroženého druhu. Byl to moc pěkný koncert, který rušila v první půli maličko tréma doprovodu. Ovšem, kdyby Naďa Válová zpívala jen tak sama....nemělo by to chybu.

Vánoční barování

2011-12-14T12:08:00.004+01:00

... beru Temného anděla (už dlouho mě láká z knihovny) a pádím do Malostranské besedy. Musím být první, je to už takový můj sport...chytit co nejlepší místo. A to se povedlo, jsem první...ovšem moc toho nepřečtu v závěsu přichází Alena (Andy maminka)...Andrea..pár cizích a nakonec i moje Žena s odstupem i Muž a Pepa...to mi činí radost největší...bavit se spolu s mými dospělými dětmi :o)

Co se nepovedlo, že i když místo k sezení bylo relativně dobré, moc dobře jsme neviděli....ono taky přes takového VIP hromotluka to prostě nešlo....a tak se nakláníme celý večer napravo a nalevo a ti za námi taky musí být odvázaní...prostě takový Barovací mazec.

Účinkujících bylo hojně a výborně jsme se bavili od první vteřiny, protože rychlý nájezd v podobě nahého Filipa ... oděného pouze do pleny a jeho (Makroupulovské) pohyby ne nemohlo nikoho nechat v klidu. Ovšem na Lucii Šoralovou v posledním stádiu těhotenství, která v dejme tomu trošku výstředním kostýmu tančila s touhou otočit miminko do požadované polohy...to byl jak se odnedávna říká pohled pro bohy. Tak doufáme, že bude všechno v pořádku a přejeme hladký průbeh porodu a pevné zdraví mamince i miminku.

Vesele a ve vychytaných kostýmech bavila i Martina Bártová. Tá by měla z přípravy na představení vždy dostat jedničku!!!

Barování, jak už je za poslední tři kusy zvykem, končila cikánská muzika. Tentokrát bez houslí. Nechci říct, že chyběl Lavička ale housle ano. A někdo by mohl namítat, že chyběl basák :oD (pro ty co neví, tak basák byl někdy na zářijovém barování spoečensky unaven a pěkně se o tu basičku opíral a hrál i když už nikdo nehrál :oDDD)

Jestli španělské rytmy nám pěkně rozproudili krev tak balkánská Ederlezi pohladila po duši, padla i vzpomínka na ruský film Cikáni jsou do nebe. Cikánské hudbě neodolala ani Věrka Nerušilová...vyskočila na pódium a zapěla Duj duj duj duj dešuduj....Nezbývá než se těšit na videa u Wlčice :o)

Nemám ještě vše zpracované, možná ještě přidám nějaku fotku a možné také je, že ještě něco napíšu..k věci:oD...nyní běsním v kuchyni...ruka spálená na třech místech...mám dokonce jednu skvrnu ve velikosti mexického dolaru :oDDD.. příští rok budu z toho důvodu dělat jen a jen nepečené.

Ale ještě jedna věc k Barování. Vždy si říkám, že ještě aspoň jednou a pak pauza...a to samé si opět říkám nyní, ještě aspoň jednou a pak třeba pauza :oD ...tak se podívejte na pár foteček ...


Filip Kaňkovský doprovázel Báru Polákovou

osvícený doprovod Martiny Bártové

Na vánočním barování se vybralo něco kolem 35.000 kč...putují do Motolské nemocnice na dospělou část onkologie

Mínus 444kg tuku

2011-12-11T05:41:00.001+01:00

Po celou dobu, jsem na krmení Mišelína sama. Sama pokud nepočítám své virtuální kamarádky...přítelkyně v hubnoucím běsu na stránkách www.stob.cz., které nejednou dobře poradili, pomohly.
A ne jedna měla touhu poznat se osobně. I stalo se tak včera v jedné hospodě na Smíchově (reklamu dělat nebudu, páč obsluha nestála za moc a jídlo přesolené..ani ten příjemný interiér se starým harampádím to nezachránil).
Sešly se hubňulky z celé ČR a dokonce jedna přicestovala z Banské Bystrice.
Vyměnili jsme si zkušenosti, probrali cvičení, ....vyslovili svoje pochybnosti, svěřili svoje nejčernější sny (nejhorší, že jste se probudili a kila jsou zpět brrrr)chválili členy našich rodin, ve kterých máme oporu (nejeden se i přidal)...smáli se reakcím našeho okolí (třeba po zhubnutí 25kg nejen mě řekla kolegyně "hele, ty jsi nějaká jiná....nemáš nový účes ?"....nebo oblíbená otázka "nejsi nemocná, že ne?" :oD...nejsem, byla jsem a nyní žiju zdravě )..a také tomu, jak nám po úbytku váhy padali i spoďáry :oD...

Naše důležité pravidlo...když už zhubnete a oblečení na vás začíná plandat, neodkládejte ho na "horší časy"...ale honem rychle se ho zbavte!!!!....pravidlo můžete porušit pouze jedním fujtajblovým kouskem, kterým si v případě nouze připomenete kam kráčíte. A tak nám jedna z nás svůj fujtajblík předvedla...její pyžamo :oD

Dle dobrůtek na stole (a to mám vyfocené i zmrzlinové poháry :oD) by si nikdo nemohl ani ve snu myslet, že při počtu 26 kusů ženských jsme dohromady zhubly neuvěřitelných -444kg tuku....tj. 17,07kg (v průměru) na jednu krmičku Mišelína.

A tak moc děkuji Áje, za zorganizování akce. Vyrobila pro nás čokoládové bonbóni (její specialita) :o) ale i diplomy pro ty z nás , které se někdy v říjnu zavázali k svému osobnímu dosrazovému úbytku váhy a splnili toto předsevzetí.(já diplom nedostala...já se jen tak v duchu pro sebe sama zavázala, že když už nezhubnu, tak alespoň podržím váhu ...a tak se stalo :o))


A tady něco pro vás milé dámy (páni), kteří si myslíte, že se to nedá....náš vzor č. 1...tahle naše skromná spolubojovnice zhubla neuvěřitelných 71kg (bez bandáže žaludku, bez prášků a hubnoucích (zázračných) preparátů...pouze změnila svůj životní styl...ke své nové váze se, jak ona sama říká, projedla a taky procvičila. A protože její váhový úbytek se rovná jedné živé Áje...tak Ája se stává naší novou měrnou jednotkou...tak co, troufáte si po Vánocích zhubnout jednu Áju? :oD

V kadeřnictví ...

2011-12-11T01:04:00.001+01:00

...si Holynky našly své místo. Jezdíme tam vždy spolu a už žádné z přítomných dam nepřipadá divné, že v kresle s mísou sedí naši psi :o)

Marie...

2011-12-09T22:56:00.006+01:00

...Rottrová odzpívala včera večer svůj poslední živý koncert.
Vstupenky jsem původně chtěla koupit již v září. Následovali obavy, že nejen kultury bude v prosinci moc a tak jsem koupi odkládala až byla Tesla Aréna vyprodána. Dokonce dvakrát. Minulý týden mi napsal kolega mail., kolegyně jeho maminky prý raději půjdou na Vojtu Dyka a hledají někoho, kdo by vstupenky od nich koupil.
Když už jsem měla vstupenky v ruce, začínala jsem přemýšlet jestli by nebylo lepší je někomu darovat. Poňoukala jsem Pepu jestli nechce jít na koncert se svoji nedávno ovdovělou sestrou, švagrovou Vé. Určitě by byla ráda. Jenže Pepa nechtěl. Jsme zvyklí se kulturnit spolu a to i přesto, že míváme na kusy odlišné názory :o).
Nakonec dobře udělal, protože ač jsem holka rockovější, koncert se mi moc líbil. Marie je moje mládí. A já se nechala unášet a vzpomínala. I nějaká ta slza ukápla, to když zpívala píseň Máma.
Hezky se vzpomínalo i s jejím hostem Jaroslavem Wykrentem a jeho Ágnes.
Písnička Plakalo baby rozproudila celou Tesla Arénu a její další host, Petr Spálený. (a to by se líbilo bráchovi :oD)
Marii doprovázela skupina Flamingo ale i Neřež. Se skupinou Neřež (dříve Nerez) byla dříve spjatá Zuzka Navarová....i na Zuzanku se vzpomínalo.
Byl to prostě moc hezký večer. Marie zůstává mám velikým vzorem ženy, která umí stárnout. Kdo byl na představení a viděl ji, musí souhlasit, že vypadá čím dál lépe.

Poslechněte si ...a dokud je čas.... máma

P.S. a mámě i babičce v jedné osobě... Ilonce moc děkuji za hlídání. Statečná si k hlídání vnuček Káji a Kiki přibrala naše Holynky. Moc ještě jednou děkujeme !!!

Jezdím....

2011-12-08T17:45:00.002+01:00


.	...i když ještě pořád pod dohledem. Ze sedadla spolujezdce na mě dohlíží Pepa. A částečně jsem ho podezírala, že za tím něco stojí. Co?...důvod k peskování. "To si opravdu myslíš????" ptal se po cestě z Rudné do Počernic a po předvedení mého hysterického záchvatu už doma v kuchyni. No já vím, nemá to v pozici spolujezdce jednoduché. A velká pravda je, že já se ještě musím hodně učit. Jenže poslouchat ty zdvojené příkazy "dodržuj odstup, dodržuj odstup"...nebo "bacha, bacha"..tím zdvojením mi jakoby dával najevo "jsi tak blbá, že ti to řeknu radši dvakrát" ...a nebo tuhle "jezdi plynule, plynule".."Plynule budu jezdit až se vyjezdím" vysekla jsem netýkavě na Pražském okruhu. Kde ovšem dodržuj odstup nohl klidně opakovat dokola, protože hned jak jsem docílila bezpečného odstupu oněch dvou vteřin, vjel mi tam někdo, kdo mi mou bezpečnou vzdálenost snížil na minimum. Včera mě ale pochválil, že už prý jezdím líp. Tak doufám, že alespoň o chlup...psí. A dnes se mi dostalo důvěry a já mohla řídit sama. Pokud se samostatnou jízdou dá nazvat parkování v nákupním centru, zatím co Pepa stál frontu na koupi vánočního stromečku. Stromeček tedy máme...využili jsme stejně jako poslední léta nabídku Ikea...v lednu odstrojený vrátíme zpět a dostaneme poukázku na útratu. Pravda každým rokem se vrácená částka snižuje ale pořád se nám tento kšeft vyplatí. Vyplatí se taky mít trpělivost. Oboustranně.

Víkend ve znamení pánské jízdy...

2011-12-04T12:49:00.000+01:00

...a já vařila a pekla....dokonce i cukroví :o)

Když se rozbije herečka....

2011-11-28T22:15:00.002+01:00

...má to dopad na divadlo v podobě změny programu (herečce držíme pěsti a přejeme aby byla opět fit...a byli jsme Janem Vondráčkem ujištěni, že bude)

Nepříjemná událost přinutila team divadla ke změně programu. A protože naše kamarádka "I" nelenila...tak volala... mailovala a podařilo se ji sehnat vstupenky i pro nás....pro nás (na rozdíl od zmíněné herečky) ve všech směrech změna příjemná. Usedáme v Dlouhé a necháme se unášet příběhem malého pětiletého kluka, který se o Vánocích ztratil. Pavlíka hraje samozřejmě dospělý herec.... Pavel Tesař. A jak již psali předemnou ,a já musím souhlasit...je okouzlující.

Ale nejen on. Celý ansámbl z Dlouhé je vynikající, schopný se doprovázet na hudební nástroje (vůbec je mi záhadou, že je nevídáme častěji, třeba v TV) Hity let šedesátých...zazní písně od Václava Neckáře (toho Pavel umí moc dobře ):o)) Prostě nádherné představení plné písniček a skutečné předvánoční nálady. Tu navodí Poslední pražský lampář. Rozžíná staré malostranské lucerny údery kovovou tyčí…jako zvonkohru. Vzniká nádherná vánoční píseň. A já začínám cítit to opravdové očekávání....

Po představení míříme na Staromák. Vzhlížíme k Vánočnímu stromu...letos vyzdobený v královském stylu (však já ho ještě vyfotím). Naše kroky vedou do Blatničky, kde posedíme a přátelsky poklábosíme. (uvolněně vyprávím o strastech ze svého života...nikdy bych neřekla, že se to dá...ale čas je dobrý přítel...a tak se smějeme až se za břicha popadáme)

Advent začal ...příjemný čas očekávání krásného... vám všem.

Závěsy ...

2011-11-27T07:18:00.001+01:00


...s "ftáčci".... vtipně komentoval Pepa jakýmsi Hostovlickým slangem.		Tedy na dodání zboží v Ikea CM, v podobě oněch závěsů jsem marně čekala. Pár kusů bylo v Ostravě. Říkala jsem si, že při otevírání té naši nově přestavěné (Praha Černý Most) bude určitě sortiment kompletní. Nebyl. Další čekání. A pak mě v pátek večer napadlo kliknout na Ikea Zličín...a byly tam. Volám pozdě večer Ženě, jestli by mohli s Honzíkem zařídit. Zařídili...v sobotu v 10:05 dostávam zprávu, že závěsy mají. Pak už jen zbylo je přepravit Pražským rychlovlakem ze Zličína na Florenc :oD....a večer honem utíkat domů, zapnout žehličku, popadnout nůžky a požádat šicí stroj aby šil.

Červenou....

2011-11-26T08:44:00.001+01:00

...sukni jsem dnes ušila.

Nejdřív stávkoval starý šicí stroj. Pak pro změnu stávkovala moje paměť. A zřejmě i ruce, protože výsledek čítá tisíc chyb a chybiček.

A tak jen velice skromně doufám, že Michalce bude...a udělá ji maličkou radost. A Michalka udělá radost mě jestli si sukni oblékne na oslavu svých narozenin, která se bude konat ve společnosti jejich kamarádek.

Maruška ....

2011-11-25T08:33:00.006+01:00

...má za sebou těžší období. Její spolubydlící umřela. S pani S. si Maruška moc dobře rozuměla a její odchod špatně snáší. Nyní má už novou spolubydlící. Přesněji ... dva spolubydlící, protože společnost nové pani dělá její medvěd. A hádejte kolik mu je? Je o jeden rok mladší ...pani tento měsíc oslavila 92 narozeniny...a jestli dobře počítám, tak mackovi je přesně 91let a to bych mu v žádném případě nehádala :o)

Do Paříže s Mišelínem

2011-11-24T14:37:00.006+01:00

Nejdříve jak se sluší a patří troška rekapitulace:

Od května letošního roku už uplynul nějaký ten čas. V té době mě všichni chválili a poplácávali po rameni, jakože fakt dobrý ...zhubnout 40kg je výkon, který předčil očekávání všech blízkých, vzdálených a především mě samotnou.

A jak je to dnes. Je to tak, že jsem se trošku ze sebe rozčarovala. Dejme tomu, že jsem přivykla pravidelným váhovým úbytkům a najednou ....ani ťuk.

Nevím jestli je to v pořádku, nebo jestli spíš není právě staický stav v pořádku. Možná ano. Takže tedy stojím, lépe řečeno má váha. I když jedno pověstné kilo nahorudolů se tady objevuje.

Dnes mi tvrdil můj muž, že to má určitě každý, každý normální. Tak se pokouším tomu věřit a dívat se trošku na sebe s pochopením, nevyčítat si. Ono možná je právě čas abych se i já sama po rameni poplácala...jooo jsi holka dobrá :o)

Nicméně blíží se strašidlo všech hubnoucích lidí. Cítím a čtu obavy všech spolubojovníků na stránkách Stobu, protože děs a hrůzu navozují svátky jménem Vánoce. Většina holek...protože tak to je, jsou zaregistrovány především ženy....řeší jak a co upéct, aby si mohly dopřát nějakou tu laskominku a nezpravit se....nebo se nezpravit moc. Řeší také jak se co nejvíc hýbat, o kolik hodin týdně budou muset zvýšit návštěvy fitka ...panebože, hlavně aby neměli o svátcích zavřeno.

Mě zaujal příspěvek jednoho moc sympaticky píšícího muže. Svěřil se, že zimní sporty neprovozuje (stejně jako já) Třeba lyžovat by prý se svou nynější váhou mohl leda na lyžích pro skoky do dálky a brusle by zařízl do ledu :oD
A jak sám píše "s příchodem zimy je každá motivace dobrá"

Je prostě vtipný, nicméně vymyslel skvělou věc, která mě moc zaujala. Vymyslel virtuální cestu. (už si to valí na Vídeň) Takže si z webu stáhnul itinerář z místa svého bydliště do Říma, a bude se snažit přes zimu tuto trasu urazit - pěšky (procházky podle krokoměru) nebo "na kole" (hodina na rotopedu = 20 km jako na kole).

Ten jeho chlapský přístup k věci mě nadchnul.Se zimními sporty jsem na tom podobně, lyžovat neumím a na brusle se s tím mým pořád bolavým kolenem bojím. A fitka?...ty z duše nenávidím. Ale třeba chůze s představou, že se blížím (na rozdíl od spolubojovníka, který míří do Říma) do Paříže...to by šlo.

Kuráž mi nechybí, chybí mi pouze jedna maličkost a tou je krokoměr. A tak mě napadá....

Milý Ježíšku.....

Dan Bárta v La Frabrice

2011-11-23T23:45:00.000+01:00

Dlouho jsem se těšila na dnešní večer. Lupeny byly v šuplíku už dobrý měsíc nebo dva.
Dana Bártu mám ráda ve všech jeho hudebních podobách. Tentokrát doprovázen Robert Balzar triem. Nic pro ty, co mají své vyryté koleje populárními Vondráčky. Tahle hudba je spíš pro ty co se noří do svých pokojů aby nakonec objevili vesmír.

Show time má půlhodinové zpoždění. Pepa dává najevo svou nevoli. Tohle nemá rád...manýry slavného zpěváka?...to nám k Bártovi nějak nesedí. Teprv po osmé se dočkáme prvních tónů ...jednou jsme to už zažili, tenkát měl Dan problémy s hlasivkama a celá Lucerna čekala než dorazí z Bulovky. Dnes to bylo jinak, zatím co my měli v sále pocit, že má začít v 19:30, měli oni v zákulisí pocit, že show time začne ve 20:00. A tak se tomu nakonec všichni zasmějeme.

Škoda jen, že drahnou dobu kolem nás houfují lidi s potřebou vzájemné komunikace. Nechápu proč vlastně přišli, nebo proč nezůstali raději u baru. Jejich vřelé štěbetání mi vadí mnohem víc než konzumenti popcornu v kině. Chroustači ruší jen spolusedící, neuráží živou produkci jak je to tady. Nakonec se nechávají ztrhnou hudebními výkony i oni a začne opravdová muzik time.

Dobré písně....prostě.

Před časem se mě ptal můj bratr jestli nemám už přeBártováno. Brate nemám :o)

Miška .....

2011-11-20T22:06:00.005+01:00

....bude mít příští týden narozeniny. Jenže to já budu zase v práci a další víkend je už ...ano utíká to...první advent. A tak jsme se u nás sešli dnes...krom nás s Pepou i rodiče, strejda Tom a Maruška abychom Mišce popřáli a oslávili s ní její osmičku.

Dort pro Mišku ....moje první potahování marcipánem.... trošku mi to dolo práci....marcipánová myš přicestovala nedávno s námi z maďarského Egeru. Michalka zareagovala spontánně..."nemusím to jíst, že ne?"...jj marcipán není její oblíbená lahůdka (Pepovi se nelíbil z jiného důvodu..."kde je šlekačka????¨) ...šlehačka je Pepo schovaná uvnitř :o)

Miško, všechno nejlepší !!!


Pastýřský koláč. Mám ráda jídla, která se dají v klidu předpřipravit.... a před příchodem stolovníků stačí strčit na pár minut do trouby....hotovo. A která samozřejmě chutnají a trošku vypadají....a ještě něco, mám ráda když se hosté obsluhují sami. To pastýřský koláč splňuje...dnes se po něm zaprášilo. Miška si přidala dvakrát :o) 4 porce: 55g másla 1 velká cibule jemně nasekaná 1 celerový stonek, nakrájený na malé kostičky 1 velká mrkev, nakrájená na malé kostičky 450g mletého hovězího-libového 1lžíce hladké mouky 2 lžíce nasekané čerstvé petrželky 240ml horkého hovězího vývaru 2 lžíce rajčatového protlaku 2 lžičky pikantní hořčice bramborová kaše z 900g brambor Na středním plameni rozpustíme 15g másla, přidejte cibuli, celer a mrkev....vaříme dokud cibule nezměkne. Přidejte hovězí a za stálého míchání smažte, až bude maso hnědé a drolivé. Směs posypte rovnoměrně moukou a dobře ji vmíchejte. Postupně přilévejte vývar, dobře míchejte. Přimíchejte petrželku a rajčatový protlak. Osolte a opepřete. Duste pod pokličkou asi 45min. Občas promíchejte. Do vychladlé směsi vmíchejte hořčici a přendejte směs do zapékací mísy. Přikryjte ji bramborovou kaší...nahrňte ji dobře do stran aby maso dobře překryla a povrch kaše můžete vidličkou ozdobit. Pečte 20-25min. Podávejte horké.

Faidra

2011-11-20T10:13:00.003+01:00

Státní svátek oslavil jistě každý po svém. Já nejdříve prací.
A večer nás přátelé pozvali do divadla. V Dlouhé. Přikývli jsme okamžitě a těšili se převelice na veselý večer. Tak to bývá, že se zvykneme ve zmíněném divadle smát...kdo viděl třeba představení ....Oněgin byl rusák...ví o čem mluvím. Jenže dnešní večer nabízel jiný kus. Hotové drama ..z pohledu Seneky...Faidra. Jiné bylo i posezení...nesedí se v hledišti ale přímo na jevišti, to aby bylo docíleno malých jevištních forem.
Avizovaný Vojta Dyk nehrál...začínám mít pocit, že Vojta funguje ve většině pražských divadel jako pouhé lákadlo na fanynky :oD...Emmě Černé v roli chůvy nebylo občas rozumět...nové zuby, nebo tak něco....Miroslav Táborský hrál důvěryhodně. Ovšem jako hvězda, zářila v roli Faidry Hana Dvořáková...právem oceněna cenou Alfréda Radoka za ženský herecký výkon roku.

Inu jsme rádi, že jsme tento kousek viděli...trošku jiná "zábava" jít na tragédii. Ale náladičku jsme si vzít nenechali. Naopak jsme se v útrobách příjemné hospůdky Blatnička zapíjeli svátek do pozdních nočních hodin a výborně se bavili :o)

Magnety....

2011-11-17T00:54:00.001+01:00

...na lednici. Ty u nás frčí.
Je o naší domácnosti známo, že neobsahuje téměř žádné hračky. Pokud si s nimi děti chtějí hrát, musí si je přinést z domova ...a pak zase odvézt :oD.
Ovšem kouzlu magnetů na lednici neodolá žádné. Ani Sofie. Nejdřív namalovala obrázek a sama ho připnula na volné místo. A dál magnety přesouvala z místa na místo. Vydržela si takto hrát celou ....

....potřebnou dobu pro vaření jídla. Já ji zatím měla pěkně na očích .
A výsledkem je veselá lednicová galerie :o)

Po "O"....

2011-11-14T23:36:00.001+01:00

...jsme vyzvedli Sofii ze školky. Místo "ahoj babi"....křičí "palačinkyyyy!!!!" ...a tak hned po příjezdu domů jsem oblékla zástěru a pustila se do díla. Zatím s dědou a Holynkama krásně četli.

A odpoledne jsme se jeli zklouznout to Tesca.....ještě, že máme ty nákupní centra.

Barování v listopadu ....

2011-11-10T12:04:00.003+01:00

....předcházela pravá podzimní nálada.

Nicméně běžím rovnou z práce, v tašce knihu abych si to dlouhé čekání na místo pěkně zpestřila. Po chvilce odkládám Remarquea... přibíhá Andrea, Věra ze Sadské a vzápětí Andy a další ...tvoří se prima parta...(vyjma Věry) jsme Wlčí klan :oD

Nejdřív posedáváme na schodech a probíráme život. Je to zvláštní jak našinec umí v těchto frontových stavech nacházet přátele....kontakty jsou již vyměněny a výměna informací o kultuře .... co stojí za to..které divadlo má dobrý kus...který koncert.. a za kolik.... probíhá hladce Možná (ale jen fakt možná ) by mi to stání v řadě chybělo...i když posezení v kavárně by taky nebylo špatné a s časem bych taky uměla naložit jinak. Nevadí, je to tak, čísla židlí ani stolů neexistují a pořád platí pravidlo, kdo dřív přijde, ten sedí. Myslím, že dojednoho sdílíme ten pocit bláznovství

A bavíme se výborně, Aspoň pokaždé tomu vždy tak je. Já se bavím čím dál víc...to ti cikáni a jejich hudba. (doufám, že na příští Khamoro už najdu z řad Barovníků parťáka)

Věra Nerušilová

Jako na každém barování, i na listopadovém přichází nová tvář. Mladý sotva patnáctiletý Vít Coural...s krabičkou ...jak jinak nazvat tu věc, do které postupně nahrává svůj hlas a vzniká vskutku zajímavá směsice. Hoch to umí dobře.

Vít Coural

Ovšem až po písni Věry Nerušilové...jojo ...zazní tá finální z Kudykam a to teprv našinec odhazuje všechnu nenáladu z posledních dní. Chandru mizernou.

Petr Zimák

Lucia Šoralová

Lucia Šoralová...krásná nastávající maminka ...opět v rodné řeči ...a zpívá ji to nádherně...doprovází další pravidelný návštěvník....skvělý muzikant Jakub Přibyl

Jakub Přibyl


Xyndl X a hrůza ...tedy Martin Hrůza :o)


Vojta Lavička a část jeho skupiny Last Minute...vznikla tak, že Vojta prošel Žiškovem a Smíchovem ...:oDDD

Filip Rajmont....naše milovaná celebritka....uvádí...a nenápadně útočí na naše bránice

Vojta Lavička

Martina Bártová

Matěj Ruppert

Ondra Brzobohatý a Matěj Ruppert

Martina Bártová

Míša

Martin Hrůza

Ondra Brzobohatý

Pavarottimu upadl kapesníček

Honzík Nedvěd

Sandra Nováková

Věra Nerušilová

Listopadové barování uzavírá už podruhé cikánská muzika...křičím " hymnu!!!"...slyší na to a dávají. A to mám ráda již z dětských let, kdy cikání bydleli naproti přes ulici a my se s bráchou těšili na líné neděle...cikáni zametli dvůr a uprostřed posadili stařičkého cikána s v umaštěném klobouku ve vestě s houslema...na kočáře s pérama přivezli pivo....pomalu přicházeli další ...zakrátko se na dvoře hrálo, tančilo a zpívalo ....a my s bráchou běželi do prvního patra odkud jsme na dvůr viděli a slyšeli...je to možná můj osobní návrat do dětských let....nebo za to může Ida Kelarová, možná taky trochu její sestra Iva Bittová...Zuzka Navarová, která si brávala jako předskokany Terne čhave.....já mám prostě cikánskou muziku ráda :o)

Ocházíme ve výborné náladě...já obzvlášť ...protože jsem ráda, že se tento kulturní počin líbí i mým dospělým dětem...a již podruhé ...téměř komplet ...Aranelky klan :oD

P.S. dobře jsem si hlídala, co točí Makéta Wlčice ...a tak vím, že skvělá videjíčka u ní :oD...zde

Africká královna

2011-11-08T14:51:00.000+01:00


Divadelní představení v neděli odpoledne?....proč ne, pravil můj muž. Inu proč ne...děkujeme Wlčici za typ (za který ona prý děkuje někomu dalšímu...jj, to jsou ty kultúrožrouti :oD) Mimochodem představení, které jsme nestihli v našem HočoPočo divadle. Hrálo se v září. Navštěvujeme tedy Palace....poprvé (rozhodně ne naposled, je z čeho vybírat) ...a samotný kus byl svěží (stejně svěží jako krásné počasí, jistě si ostatní užívali venku v přírodě) Linda Rybová a Hynek Čermák ...jsou úžasní, odházíme z divadla v dobřé náladě a tak to má být

Mezinárodní ....

2011-11-05T23:31:00.006+01:00

...výstava psů se konala dnes v Praze. No a zatím co si Nela hoví v pohodlí domova , my s Holy vyrážíme do Letňan. Je třeba se pořádně připravit a tam, kde nestačí moje schopnosti vydatně pomáhá Zojka.

Fík, Badyán a Holy

A rázem se z Holynky stává načesaná krasavice....

Zojky Velíšek

mlsky z rukou Marcelky :o)

...ještě poslední úpravy....

...krátké venčení v kruhu dobrých známých Zoja, Vlaďka se svou chvatelskou stanicí Bohemiadandie ale nám je především známá jako blogařka (Pro radost) a Marcelka....

...a další blogařka Vendy

Fotografů je zde povícero...vždy pohotový Pepa...manžel Vlaďky....

....a Vlaďka s úspěšným Fíčkem .....

CAC, CACIB, BOB, Vítěz Prahy

...Vendy s Borkem....

...a konečně Holy....nejdřív se jí pěkně podívali na zoubek....

...pak hodnotili její pohyb....

...a nakonec postoj....

...a je po všem, nakonec byl ortel vyřčen, sic je Holy hodnocena V2 ale pro nás je důležité i slovní vyjádření posuzovatele: Elegantní fena s výborným pohybem a kostrou, srstí a úpravou. A navrch dobré předvedení. A aby ne, dnes to za mě vzala Zojka...

... a pochvala patří i Holynce, za statečnost.

Nakonec to bylo moc příjemně strávené dopoledne. Mám výstavy psů vlastně ráda. I proto, že mé srdce hoří pro plemeno DDT (Dandie dimnont terier), má zde člověk možnost vidět psí plemena v ideální kondici. Pravda, jsou to trošku nervy a také kus té soutěživé atmosféry ale také setkání s přátely. S těmi lidskými ale samozřejmě i těmi čtyřnohými :o)

Sezóna zahájena

2011-11-04T23:34:00.002+01:00

Už munulý týden. Jen toho času málo. Gril stojí na svém místě a pěkně hřeje. Do jara o zábavu postaráno.
Svíce a dýně navozují pozitivní atmosféru. Třeba ji v depresivním čase.

Sýry jsou k dostání ve speciálních obchodech. K naši radosti, rostou jako houby po dešti.

O příjemné stolovníky nouze snad nebude. Dnes Tom a Evča. Ale klidně se stav i ty.

Holy. Nic netušící odpočívá. Jsem zvědavá jak se zítra předvede.

V noci vrátili....

2011-10-24T12:03:00.008+02:00

....a byla to věc. Prodloužený víkend.
A než jsme odjeli tak Holynky do Mostu. K Zojce. Řídila já. Tam i zpět.
Pepa a pepřáčci. Velíšek a Beruška. To moc sluší. Jednou taky pořídime. Cítim to v kostech. Ha.
A TAffíček rozdělaná na trimovacím stole. Hořčice jako Holynky.
Pak rozloučíme. Děkujeme. Bez Zojky bychom nedali. Dobře to víme.

Fotek 520. Jenom. Zážitků tisíc. Cha. Postupně dám.

A cestou četla. Co asi. Ha?

Maďarsko 4.

2011-10-23T20:17:00.052+02:00

A je tu poslední den, balíme a odjíždíme opět do Budapešti.
Autobus parkuje nedaleko náměstí Hrdinů, kde se nachází Památník Tisíciletí.
Pokračujeme pěšky ( a prší a prší...zatím jemně ale později vydatně) kolem budovy zemědělského muzea

a dál parkem k Széchenyiho lázním, kde trávíme celé dopoledne.
V lázních objevujeme vtipnou atrakci umělé řeky a párkrát navštívíme páru provoněnou eukalyptem. Nesmírně si to užíváme :o)

Po koupeli se ještě chceme podívat na památky...Královský palác, Rybářskou baštu, vykopávky římského města Axquincum.....jen kdyby tak nepršelo.Ani fotit se nedá.
Pepa na chvíli zmizí z dohledu, najednou ale stojí za mnou a v rukou drží horké kaštany. Má to ten můj muž v tomto podzimním počasí skvělé nápady :o)

Po deštivé vycházce najdeme úkryt v malé cukrárně. A jak je v těchto dnech dobrým zvykem.... ke kafi krémeš :o)
(Už se vážně začínám o krmení Mišelína bát....doma ihned stoupla na váhu ...ukázala mínus 200g ??? ...no zřejmě ty maďarské lázně k něčemu jsou :oD)....a pohodová cesta dom. (I když, cesta autobusem po D1 je mnohem udrcanější než autem...to tedy ano...a myslím mezinárodní ostuda to je).

Takže tento prodloužený víkend v Maďarsku hodnotíme jako velice vydařený. Nebyla to sice taková ta klasická poznávačka, kdy našinec večer necítí nohy a nestíhá zpracovat zážitky z množství památek. Byly to moc příjemně trávené dny...přistihli jsme se, že se od rána do večera pořád na něco těšíme.
Ono lahodit si pár dnů pouze v jediných lázních by bylo možná pohodlnější ale také možná trochu nuda. My měli možnost poznat během pár dnů lázně čtvery. A navrch ty fajn večery ve sklípcích, nová přátelství a nakonec i památek bylo dost.
Hodnotíme tedy tento dárek jako moc povedený. A to mě těší, páč mám motivaci ...snad i pro výběr Vánočního dárku :o)

Maďarsko Eger

2011-10-22T20:10:00.002+02:00

Je tu další den a hned po snídani vydáváme na cestu do městečka Eger.
Eger je barokní městečko, moc příjemné s hojným počtem památek. Po krátkém výkladu o historii města navštívíme Basiliku. Její interiér je nádherný a příjemnou atmosféru navozuje i pěvecký zbor na kůru....je to balzám na duši.

Naše kroky vedou dále na hrad.
V areálu Marcipánového muzea (v blízkosti Minaretu) se nachází příjemná stylová prodejna. Mnozí z nás nakoupili, zejména figurty ve tvaru zvířátek jsou neodolatelné. I my vybíráme jednu miš a jednu želkvičku želvičku :o)

Po svěží procházce navštívíme vyhlášenou cukrárnu Dobos
a posilnění výborným latté a krémešem, odjíždíme do nedalekých termálů...Egerszalók.

Večer jsme navštívili Údolí krásné paní....tato soustava vinných sklepů a sklípků patří ke velice navštěvované a oblíbené atrakci. I nám se líbí. Sklep Ferenc Toth (rozuměj Franta Slovák :oDDD) je plně obsazen a tak vybíráme sousední...v koutě stojí cimbál a basa, na stole leží dvoje housličky...toť dobré znamení.
Chvíli pročítáme nápojový lístek ale nakonec zvolíme místní Bikavér - Býčí krev. K mohutnému červenému vínu je v nabídce pouze chleba se škvarkovou pomazánkou, paprikou a cibulí. Inu...nebylo to špatné, jak říká Pepa...."padalo to rovnou do ledvin" . Ale co bylo tečkou tohoto skvělého dne, byla vinikající cikánská muzika...takové Barování :o) (časem dodám video)

Maďarsko Miškolc

2011-10-21T20:00:00.035+02:00

Po vydatném spánku a výborné snídani se vydáváme poznávat Miškolc. Jenže v tomto průmyslovém městečku poznávat není téměř co (tak aspoň fotím pár tramvají pro moje kolegy:o))

Čeho ale v Miškolci je dost...alespoň nám to připadá ...je obchodů s obuví. A tak neleníme a vstupujeme do jedné prodejny, kde Pepovi padnou do oka i na nohy moc pekné botičky ....a hned, že já si musím koupit taky...jedny se mi opravdu líbí ale váhám, nechci utrácet...v tom přispěchá milá prodavačka s kalkulačkou a nabízí slevu. To oceňuju a kupuju si botky moc elegantní a cenově myslím i výhodné.
Podnikavost v těchto končinách, kdy už tohle konečně dorazí i k nám? vždyť je lepší mít nižší zisk, než žádný ...nebo se pletu?

Na křižovatce provoněné krémeši potkáváme Vláďu a Jitku, snaživě natahují frňáky, stejně jako my... někde tady musí být cukrárna...po chvíli ji vidíme, zvenku nic moc ale uvnitř krásná, čistá a sice pomalá ale milá obsluha. Dáváme kafe a krémeše (Mišelín neMišelín, to je povinnost...to je jako být v Neapoli a neochutnat pizzu :oD)

Zbývá nám čas na návštěvu místní tržnice. Je mnohem menší a zdaleka ne tak krásná jako ta v Budapešti ale nám stačí. Obdivujeme luštěniny na váhu a množství čerstvého masa a květiny. My si zde musíme pořídit večeři.

S novými botami v krabicích, kremeši v bříšku a klobásou v igelitce nastupujeme do autobusu. Odjíždíme do nedalekých lázní Tapolca. Musím říct, že jsou to ty nejpodivnější a nejkrásnější termály, které jsem navštívila. Ono, proplouvat z jeskyně do jeskyně je pocit přímo osvobozující. Vřele doporučuji. Jediné malé mínu je, že se v tomto ročním období nedá koupat venku. Venkovní bazény slouží v letních měsících.

V podvečer nás autobus odváží do Bogáče. Zde vybalíme námi pořízené klobásy v tržnici a chleba(sousední stůl nám nabídne škvarky :oD ) a zahajujeme večerní "zábavu" k té mám vyhrává v jednom kuse chlapík na el. klávesy. Pepa prohlašuje "musíme se rychle opít, jinak to nepřežijeme" a protože bílé je v těchto končinách příliš sladké, necháme si načepovat červené a tryskem zapíjíme maďarskou klobásu.

Někteří zapíjí ovšem až příliš rychle a později máme možnost poznat účastníky zájezdu tak, jak jsme původně nezamýšleli, kdyby tady byl můj bratr, jistě by poznamenal " byla to prča" :oDDD

Maďarsko 1

2011-10-20T20:02:00.144+02:00

Stalo se dobrým zvykem v naší rodině, že se vzájemně obdarováváme poznávacími zájezdy.
Tentokrát byl obdarován Pepa a jeli jsme na pár dnů do Maďarska. Ovšem u při pohledu na Budapešť z Gellértova vrchu (socha Svobody a v pozadí Citadela¨) se mi probouzí tisíce krásných vzpomínek a začínám mít pocit, jako bych byla obdarována spíše já.
Maďarsko jsme totiž s rodiči navštěvovali téměř pravidelně každý rok. Jezdilo se na Balaton ale při zpáteční cestě z dovolené jsme navštěvovali právě Budapešť . Dvakrát se mamice povedlo zajistit zájezd k Komárna do Budapešti a zpět lodí Družba, která kotvila u řetězového mostu a na které jsme byli celý týden ubytováni v kajutách a také v místních restauracích jedli a slunili se na její palubě. Navštěvovali jsme Margitin ostrov, také památky...právě sochu Svobody, nebo Rybářskou Baštu ale vždy jsme se nejvíc v Budapešti těšili na Vidámpark.

Ale zpět k dnešní návštěvě města, je trochu zakaboněno a fotky tím pádem nic moc

A protože, je náš zájezd poznávací, poznáváme a navštěvujeme místní památky. Jednou z nich je Bazilika sv. Štěpána, ve které se ukrývá i kuriózní relikvie, jeho zmumifokované zápěstí.

Po příjemné procházce Váci útcou ....

...se přiblížíme k tržnici. Je stará víc než sto let a svým vzhledem připomíná spíše nádraží. V jejích třech patrech nabízí široký sortiment potravin(krásně naaranžovaná zelenina a ovoce, pagáčky, štrúdl s různými náplněmi, krémeše, klobásy a husí játra :o) a suvenýrů. Nakupujeme sušenou papriku i tu v tubě, klobásy a ozdobu, která bude zdobit náš Vánoční strom....anděla z bílého filcu.

V odpoledních hodinách nás autobus odváží do Mezokovesd do hotelu Hajnal, kde se ubytováváme a budeme zde spát příští tři noci. Ubytování se nám docela líbí, našinec nepotřebuje žádný luxus, jen svou sprchu a WC, pohodlnou postel a pokud možno v místě prima restauraci.
No a vzhledem k počasí příjemně vytopený pokojík. Z toho strach opravdu nemusíme mít, mám pocit, že hotely a ubytování v blízkosti termálních lázní mají tu vymoženost, že jsou vytápěny právě touto vodou. V hotelu je opravdu všude příjemně teplo.
V útrobách je možné si zahrát kulečník i pingpong, navštívit místní saunu nebo si objednat masáž či kosmetiku. Na dvoře se nachází dva bazény, ten letní je vypuštěný ale ten s termální vodou je funkční a už ráno kolem osmé se zde koupou návštěvníci hotelu

Jen co jsme se ubytovali, vyrážíme do místních lázní Zsory, které mají příznivý vliv na léčení pohybových potíží, přes plynový separátor se napájí různé bazény v lázních Höforrás. Teplota vody v lázních je 38-40°C. Několik bazénu se nachází uvnitř ale dva nebo tři s příjemně teplou vodou je i venku a tak při venkovní teplotě vzduchu kolem 10oC trávíme odpoledne zde.
Večer zjišťujeme, že naši spolupoznávači jsou z domova napakovaní řízkama, v restauraci posedáváme téměř sami. U vzdálenějšího stolu sedí příjemní lidé, společně nás vyfotí. Přisedáváme k jejich stolu a všichni si objednáme místní speciality.

Na zdraví a také z radosti, že potkáváme příjemné lidi připíjíme bílým Muškátem a povídáme si o svých životech a o cestování. Těšíme se na další dny a večery...hezky nám to začíná :o)