pondělí 24. října 2011

V noci vrátili....


....a byla to věc. Prodloužený víkend.
A než jsme odjeli tak Holynky do Mostu. K Zojce. Řídila já. Tam i zpět.
Pepa a pepřáčci. Velíšek a Beruška. To moc sluší. Jednou taky pořídime. Cítim to v kostech. Ha.
A TAffíček rozdělaná na trimovacím stole. Hořčice jako Holynky.
Pak rozloučíme. Děkujeme. Bez Zojky bychom nedali. Dobře to víme.

Fotek 520. Jenom. Zážitků tisíc. Cha. Postupně dám.

A cestou četla. Co asi. Ha?



neděle 23. října 2011

Maďarsko 4.


A je tu poslední den,  balíme a odjíždíme opět do Budapešti.  
Autobus parkuje nedaleko  náměstí Hrdinů,  kde se nachází Památník  Tisíciletí. 
Pokračujeme pěšky ( a prší a prší...zatím jemně ale později vydatně) kolem budovy zemědělského muzea


a dál parkem k Széchenyiho lázním, kde trávíme celé dopoledne. 
V lázních  objevujeme vtipnou atrakci umělé řeky a párkrát navštívíme páru provoněnou eukalyptem. Nesmírně si to užíváme :o)


Po koupeli se ještě chceme podívat na památky...Královský palác, Rybářskou baštu, vykopávky římského města Axquincum.....jen kdyby tak nepršelo.Ani fotit se nedá.  
Pepa na chvíli zmizí z dohledu, najednou ale stojí za mnou  a v rukou drží horké kaštany. Má to ten můj muž v tomto podzimním počasí skvělé nápady :o)


Po deštivé vycházce najdeme úkryt v malé cukrárně.  A  jak je v těchto dnech dobrým zvykem.... ke kafi krémeš :o)
(Už se vážně začínám o krmení Mišelína bát....doma ihned stoupla na váhu ...ukázala  mínus 200g ??? ...no zřejmě ty maďarské lázně k něčemu jsou :oD)....a pohodová cesta dom. (I když, cesta autobusem po D1 je mnohem udrcanější než autem...to tedy ano...a myslím mezinárodní ostuda to je).

 Takže tento prodloužený víkend v Maďarsku hodnotíme jako velice vydařený. Nebyla to sice taková ta klasická poznávačka, kdy našinec večer necítí nohy a nestíhá zpracovat zážitky z množství památek. Byly to moc příjemně trávené dny...přistihli jsme se, že se od rána do večera pořád na něco těšíme. 
Ono lahodit si  pár dnů pouze v jediných lázních by bylo možná pohodlnější ale také možná trochu nuda. My měli možnost poznat během pár dnů lázně čtvery. A navrch ty fajn večery ve sklípcích, nová přátelství a nakonec i památek bylo dost.
Hodnotíme tedy tento dárek jako moc povedený. A to mě těší, páč mám motivaci ...snad i pro výběr Vánočního dárku :o)


sobota 22. října 2011

Maďarsko Eger

Je tu další den a hned po snídani vydáváme na cestu do městečka Eger. 
Eger je barokní městečko, moc příjemné s hojným počtem památek. Po krátkém výkladu o historii města navštívíme Basiliku. Její interiér je nádherný a příjemnou  atmosféru navozuje i pěvecký zbor na kůru....je to balzám na duši.
Naše kroky vedou dále na hrad.
V areálu Marcipánového muzea (v blízkosti Minaretu) se nachází příjemná stylová prodejna. Mnozí z nás nakoupili, zejména figurty ve tvaru zvířátek jsou neodolatelné. I my vybíráme jednu miš a jednu želkvičku želvičku :o)
Po svěží procházce navštívíme vyhlášenou cukrárnu Dobos
a posilnění výborným latté a krémešem, odjíždíme do nedalekých termálů...Egerszalók. 


 Večer jsme navštívili  Údolí krásné paní....tato  soustava vinných sklepů a sklípků patří ke velice navštěvované a oblíbené atrakci. I nám se líbí. Sklep Ferenc Toth (rozuměj Franta Slovák  :oDDD) je plně obsazen a tak vybíráme sousední...v koutě stojí cimbál a basa, na stole leží dvoje housličky...toť dobré znamení.
Chvíli pročítáme nápojový lístek ale nakonec zvolíme místní Bikavér - Býčí krev. K mohutnému červenému vínu je v nabídce pouze chleba se škvarkovou pomazánkou, paprikou a cibulí. Inu...nebylo to špatné, jak říká Pepa...."padalo to rovnou do ledvin" . Ale co bylo tečkou tohoto skvělého dne, byla vinikající cikánská muzika...takové Barování :o)  (časem dodám video)

pátek 21. října 2011

Maďarsko Miškolc

Po vydatném spánku a výborné snídani se vydáváme poznávat Miškolc. Jenže v tomto průmyslovém městečku poznávat není téměř co (tak aspoň fotím pár tramvají pro moje kolegy:o))

Čeho ale v Miškolci je dost...alespoň nám to připadá ...je obchodů s obuví. A tak neleníme a vstupujeme do jedné prodejny, kde Pepovi padnou do oka i na nohy moc pekné botičky ....a hned, že já si musím koupit taky...jedny se mi opravdu líbí ale  váhám, nechci utrácet...v tom přispěchá milá prodavačka s kalkulačkou a nabízí slevu. To oceňuju a kupuju si botky moc elegantní a cenově myslím i výhodné.
Podnikavost v těchto končinách, kdy už tohle konečně dorazí i k nám? vždyť je lepší mít nižší zisk, než žádný ...nebo se pletu?


Na křižovatce provoněné krémeši potkáváme Vláďu a Jitku, snaživě natahují frňáky, stejně jako my... někde tady musí být cukrárna...po chvíli ji vidíme, zvenku nic moc ale uvnitř krásná, čistá a sice pomalá ale milá obsluha. Dáváme kafe a krémeše (Mišelín neMišelín, to je povinnost...to je jako být v Neapoli a neochutnat pizzu :oD)


Zbývá nám čas na návštěvu místní tržnice. Je mnohem menší a zdaleka ne tak krásná jako ta v Budapešti ale nám stačí. Obdivujeme luštěniny na váhu a množství čerstvého masa a květiny. My si zde  musíme  pořídit večeři.

S novými botami v krabicích,  kremeši v bříšku a klobásou v igelitce nastupujeme do autobusu. Odjíždíme do nedalekých lázní Tapolca. Musím říct, že jsou to ty nejpodivnější a nejkrásnější termály, které jsem navštívila. Ono, proplouvat z jeskyně do jeskyně je pocit přímo osvobozující. Vřele doporučuji. Jediné malé mínu je, že se v tomto ročním období nedá koupat venku. Venkovní bazény slouží v letních měsících.

V podvečer nás autobus odváží do Bogáče. Zde vybalíme námi pořízené klobásy v tržnici a chleba(sousední stůl nám nabídne škvarky :oD ) a zahajujeme večerní "zábavu" k té mám vyhrává v jednom kuse chlapík na el. klávesy. Pepa prohlašuje "musíme se rychle opít, jinak to nepřežijeme" a protože bílé je v těchto končinách příliš sladké, necháme si načepovat červené a tryskem zapíjíme maďarskou klobásu.



Někteří zapíjí ovšem až příliš rychle a později máme možnost poznat účastníky zájezdu tak, jak jsme původně nezamýšleli, kdyby tady byl můj bratr,  jistě by poznamenal " byla  to prča" :oDDD

čtvrtek 20. října 2011

Maďarsko 1

Stalo se dobrým zvykem v naší rodině, že se vzájemně obdarováváme poznávacími zájezdy.
Tentokrát byl obdarován Pepa a jeli jsme na pár dnů do Maďarska. Ovšem u při pohledu na Budapešť  z Gellértova vrchu (socha Svobody a v pozadí Citadela¨) se mi probouzí tisíce krásných vzpomínek a začínám mít pocit, jako bych byla obdarována spíše já.
Maďarsko jsme totiž  s rodiči navštěvovali téměř pravidelně každý rok. Jezdilo se na Balaton ale při zpáteční cestě z dovolené jsme navštěvovali právě Budapešť . Dvakrát se mamice povedlo zajistit zájezd k Komárna do Budapešti a zpět lodí Družba, která kotvila u řetězového mostu a na které jsme byli celý týden ubytováni v kajutách a také v místních restauracích jedli a slunili se na její palubě.  Navštěvovali jsme Margitin ostrov, také památky...právě sochu Svobody, nebo Rybářskou Baštu ale vždy jsme se nejvíc v Budapešti  těšili na Vidámpark.

Ale zpět k dnešní návštěvě města, je trochu zakaboněno a fotky tím pádem nic moc 





A protože, je náš zájezd poznávací, poznáváme a navštěvujeme místní památky. Jednou z nich je Bazilika sv. Štěpána, ve které se ukrývá i kuriózní relikvie, jeho zmumifokované zápěstí.


Po příjemné procházce Váci útcou ....





...se přiblížíme k tržnici. Je stará víc než sto let a svým vzhledem připomíná spíše nádraží. V jejích třech patrech nabízí široký sortiment potravin(krásně naaranžovaná zelenina a ovoce, pagáčky, štrúdl s různými náplněmi, krémeše, klobásy a husí játra :o) a suvenýrů. Nakupujeme sušenou papriku i tu v tubě, klobásy a ozdobu, která bude zdobit náš  Vánoční strom....anděla z bílého filcu.

V odpoledních hodinách nás autobus odváží do Mezokovesd do hotelu Hajnal, kde se ubytováváme a budeme zde spát příští tři noci. Ubytování se nám docela líbí, našinec  nepotřebuje žádný luxus, jen svou sprchu a WC, pohodlnou postel a pokud možno v místě prima restauraci.
No a vzhledem k počasí příjemně vytopený pokojík. Z toho strach opravdu nemusíme mít, mám pocit, že hotely a ubytování v blízkosti termálních lázní mají tu vymoženost, že jsou vytápěny právě touto vodou. V hotelu je opravdu všude příjemně teplo. 
V útrobách je možné si zahrát kulečník i pingpong, navštívit místní saunu nebo si objednat masáž či kosmetiku. Na dvoře se nachází dva bazény, ten letní je vypuštěný ale ten s termální vodou  je funkční a už ráno kolem osmé se zde koupou návštěvníci hotelu



 Jen co jsme se ubytovali, vyrážíme do místních lázní Zsory, které mají příznivý vliv na léčení pohybových potíží,  přes plynový separátor se napájí různé bazény v lázních Höforrás. Teplota vody v lázních je 38-40°C. Několik bazénu se nachází uvnitř ale dva nebo tři s příjemně teplou vodou  je i venku a tak při venkovní teplotě vzduchu kolem 10oC trávíme odpoledne zde.
Večer zjišťujeme, že naši spolupoznávači jsou z domova napakovaní řízkama, v restauraci posedáváme téměř sami. U vzdálenějšího stolu sedí příjemní lidé, společně nás vyfotí. Přisedáváme k jejich stolu a všichni si objednáme  místní speciality.
Na zdraví a také z radosti, že potkáváme příjemné lidi připíjíme bílým Muškátem a povídáme si o svých životech a o cestování. Těšíme se na další dny a večery...hezky nám to začíná :o)

středa 19. října 2011

Up and Down

...


Křižovatka mezi ulicemi, mezi nebem a zemí, narozením a smrtí, vzpomínkou a přítomností, úsměvem a slzami, vzletem i pádem. Křižovatka mezi žánry, to je nový projekt souboru CIRK LA PUTYKA.

trailer zde


1,Předstvení bylo pro mne srozumitelné a líbilo se mi mooooooc....šla bych klidně s někým ještě jednou, dvakrát...... píšu to záměrně, páč Pepa nesdílel radost z tohoto kulturního počinu se mnou...naopak, pro něj jsou to Berouskové a šmitec...:oDDD...až někdo z party nebo mimo bude chtít jít znovu ...hlásim se.

2, fajn bylo, že jsme se sešli s Šárkou a jejím hochem ...milé překvapení a tak jsme před i po poklábosili u jejich stolu :o)